Ředitelův rádce při změnách v zaměstnávání pedagogů

strana 129 ODMĚŇOVÁNÍ ZA PRÁCI 4.5.3 Příplatek za práci v noci Noční práce je práce konaná v době mezi 22. hodinou večerní a 6. hodinou ranní. Délka směny zaměstnance pracujícího v noci ne- smí překročit osm hodin v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Není-li to z provozních důvodů možné, je zaměstnavatel povinen rozvrh- nout stanovenou týdenní pracovní dobu tak, aby průměrná délka směny nepřekročila osm hodin v období nejdéle 26 týdnů po sobě jdoucích, přičemž při výpočtu průměrné délky směny zaměstnance pracujícího v noci se vychází z pětidenního pracovního týdne. Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby zaměstnanec, který odpra- cuje během noční doby nejméně tři hodiny ze své pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích v průměru alespoň jednou týdně, byl vyšetřen poskytovatelem pracovnělékařských služeb v přípa- dech a za podmínek stanovených pro pracovnělékařské služby zá- konem o specifických zdravotních službách. Úhrada poskytnutých zdravotních služeb nesmí být na zaměstnanci požadována. Zaměstnavatel je povinen zajišťovat pro zaměstnance pracující v noci přiměřené sociální zajištění, zejména možnost občerstvení. Pracoviště, na kterém se pracuje v noci, je zaměstnavatel povinen vybavit prostředky pro poskytnutí první pomoci, včetně zajištění prostředků umožňujících přivolat rychlou lékařskou pomoc. Příplatek za práci v noci je ve výši 20% průměrného hodinového výdělku. Přísluší i za odpracování zlomku hodiny v noci.