Ředitelův rádce při změnách v zaměstnávání pedagogů

strana 151 PRACOVNÍ VOLNO pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby vynásobenou vý- měrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalen- dářním roce právo. Zaměstnanec odpracoval pouze 21 týdnů s týdenní pracovní dobou 40 hodin a odpracoval 840 hodin. Pokud výměra dovo- lené činí pět týdnů, vznikl provoznímu a správnímu zaměst- nanci nárok na dovolenou 80 hodin (10 směn po 8 hodinách – výpočet: 40 : 52 = 0,769 × 21 = 16 × 5 = 80 hodin dovolené). Pokud výměra dovolené činí osm týdnů, vznikl pedagogické- mu pracovníkovi nárok na dovolenou 128 hodin (16 směn po 8 hodinách – výpočet: 40 : 52 = 0,769 × 21 = 16 × 8 = 128 hodin dovolené. Společná ustanovení o dovolené Za nepřetržité trvání pracovního poměru se považuje i skončení do- savadního a bezprostředně navazující vznik nového pracovního po- měru zaměstnance k témuž zaměstnavateli. Pro vznik nároku na dovolenou je rozhodující doba výkonu práce. Co se pro účely dovolené považuje za výkon práce? Jen do výše dvacetinásobku stanovené týdenní pracovní doby (20 × 40 = 800 : 8 = 100 osmihodinových směn) nebo dvacetinásobku kratší týdenní pracovní doby se pro účely dovolené považuje za vý- kon práce doba zameškaná v témže kalendářním roce z důvodu a) dočasné pracovní neschopnosti, s výjimkou pracovní neschop- nosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání; b) karantény nařízené podle jiného právního předpisu; c) čerpání rodičovské dovolené, s výjimkou doby, po kterou zaměst- +