Osobní odpovědnost a rizika statutárních zástupců a ředitelů – ukázka prémiové verze

Z ÁŘÍ 2020 STRANA 3 B1.1 P OSTAVENÍ JEDNATELE DLE OZ A ZOK • nový nabyvatel podílu nadále ručí pouze za zá- vazek bývalého společníka (vkladatele) zajistit přechod vlastnického práva k nepeněžitému vkladu na společnost; • uhradit peněžitou náhradu podle § 26 odst. 1 ZOK, nepřejde-li na společnost vlastnické právo k nepeněžitému vkladu, je tak primárně povi- nen bývalý společník (vkladatel) , jelikož se dle důvodové zprávy k novele nově jedná o jeho osobní závazek splatit vklad, který je s podílem nepřevoditelný. Podíly Novela nově v § 32 odst. 5 ZOK výslovně připouští možnost zřízení a vzniku jiného věcného práva než zástavního práva k podílu společníka v s. r. o. Jde tedy například o předkupní právo zřízené jako právo věcné, zákaz zcizení a zatížení a další práva, jež lze k podílu z jeho povahy sjednat či zřídit jako věcná. Podle důvodové zprávy k novele nebylo je- jich zřízení vyloučeno ani před novou úpravou – ta má tudíž za cíl pouze odstranit pochybnosti , jež ohledně možnosti zřídit jiné věcné právo k ob- chodnímu podílu panovaly. Text § 32 odst. 5 ZOK nově předpokládá, že na tato ostatní věcná práva zřizovaná k podílu se obdobně použijí ustanovení občanského zákoníku o zřízení a vzniku zástavního práva k podílu v korporaci, zejména ust. § 1320 a násl. OZ. Platí tak především, že taková jiná věcná práva vznikají až jejich zápi- sem do obchodního rejstříku a lze je zásadně zří- dit jen při splnění stejných podmínek, za jakých je možné konkrétní dotčený podíl převést.