Veřejné zakázky v praxi – ukázkové číslo

zadavateli vykládána odlišně. Protože by tato judikatura byla stejným způ- sobem použitelná i na orgány veřejné správy v případě, že působí v odvět- vích, na něž se tato směrnice vztahu- je, je vhodné zajistit, aby se jak v této směrnici, tak ve směrnici 2014/24/EU použila stejná pravidla a byla vyklá- dána stejným způsobem.“ aison d’etre in-house kon- ceptu zadání sektorové zakázky přidružené osobě spočívá jedno- duše v tom, že pokud má zadavatel možnost a chuť (vůli) vykonávat ur- čitou část svých úkolů sám, aniž by se obracel na subjekty účastnící se hospodářské soutěže, není důvod, aby musel podstupovat zadávací řízení ve fakticky stejné situaci, kdy sice dané úkoly bude vykonávat dodavatel formálně od zadavatele odlišný, nicméně reálně v obdob- ném postavení jako jeho organizač- ní jednotka. Primární cíl zadávací úpravy, lhostejno zda evropské, či tuzemské, tj. hospodárné vynaklá- dání veřejných prostředků, nebude v takovém případě ohrožen. této situaci má pak sektorový zadavatel usnadněnou pozici v tom smyslu, že zatímco pro využití in- -house výjimky je potřeba, aby ve- řejný zadavatel ovládal dotčenou právnickou osobu obdobně, jako ovládá vlastní organizační složky, v případě přidružené osoby postačí, pokud tato podléhá přímému nebo nepřímému dominantnímu vlivu za- davatele. Role subdodavatele v případě zadání sektorové ve- řejné zakázky přidružené osobě je pak potřeba rozlišovat vztah zada- vatele a přidružené osoby a vztah této přidružené osoby a třetí oso- by, která bude skutečným realizá- torem původního plnění, a zkou- mat jejich faktický obsah. si „nejúderněji“ lze tyto závěry ilus- trovat na soudních rozhodnutích. Přestože se týkala zadávání klasic- kých veřejných zakázek veřejnými zadavateli, lze bezesporu obecné závěry v nich obsažené analogicky aplikovat též na situace zadávání sektorových veřejných zakázek při- družené osobě. Krajský soud v Brně v rozsudku z 19. 5. 2010, sp. zn. 62 Ca 29/2008, který byl potvrzen rozsudkem ej- vyššího správního soudu ( SS) z 27. 10. 2010, sp. zn. 2 fs 128/2009, konstatoval, že využitím zákonné výjimky (zde in-house) nesmí do- cházet k obcházení zákona tím, že by si zadavatel mohl zřídit svou podřízenou jednotku, které by ve- řejnou zakázku formálně zadal, přičemž tato podřízená jednotka by pak plnění zakázky zadávala dalším subjektům již bez jakékoliv kontroly. Fakticky stejné závěry lze dále nalézt například v rozsudku z 23. 9. 2009, sp. zn. 62 Ca 32/2008, který byl shledán správným roz- hodnutím SS z 3. 2. 2011, sp. zn. 2 fs 12/2010. Přitom nelze zapomínat, že přidružená osoba může být sama zadavatelem (srov. § 4 ). těchto případech, pokud nere- alizuje předmět veřejné zakázky sama, musí při sjednávání nava- zujících smluv na plnění veřejné zakázky postupovat podle , neboť na ni obecně žádné vyjmutí z povinného postupu podle zákona nedopadá. ím ještě automaticky není dotčeno právo zadavatele ap- likovat některou ze zákonných vý- jimek, příkladem těch uvedených v §§ 29–31 či § 155 , jsou-li k tomu splněny všechny zákonné předpoklady. akovou veřejnou za- kázku pak nelze zaměňovat s veřej- nou zakázkou původní. K nezbytnosti rozlišovat mezi zadáním původní veřejné zakázky v režimu in-house zadávání a násled- ným přezadáním původního plnění třetímu subjektu a k možnému ob- cházení zákona ze strany zadavatele lze odkázat například na rozhod- nutí Úřadu z 20. 5. 2013, č. j. Ú HS- -S396/2012/ -9316/2013/513/ KSt, které bylo potvrzeno druho- stupňovým rozhodnutím dne 31. 1. 2014, č. j. Ú HS- 166/2013/ - /2205/2014/310/ l/ Ps. Úřad v něm mimo jiné uzavřel, že i když zákon nikterak nepřikazuje, aby pro použití in-house výjimky osoba, která bude v jejím rámci pro zadavatele před- mět plnění veřejné zakázky plnit, musela tento předmět plnit v celém rozsahu, posouzení vztahu mezi vy- braným uchazečem a další společ- ností (subdodavatelem) bude před- mětem samostatného hodnocení a bude záviset především na zodpo- vězení otázky, zda je tato třetí osoba sama zadavatelem (nyní ve smyslu § 4 ). SS k tomu v rozsudku z 3. 2. 2011, sp. zn. 2 fs 12/2010, konsta- toval: „(…) lze v rovině obecné sou- hlasit též v tom, že zákon o veřejných zakázkách obecně nezapovídá mož- nost splnit předmět veřejné zakázky prostřednictvím třetích osob. Takový postup je možný poté, kdy uchazeč 19 z le i lativ Vždy je nutné klást důraz na splnění toho, aby VZ, kterou ve- řejný zadavatel zadá napřímo své podřízené, respektive dominantně ovládané jednotce, plnila právě tato podřízená, respektive domi- nantně ovládaná jednotka.