Veřejné zakázky v praxi – ukázkové číslo

Pojem potřeb průmyslové a obchodní povahy je dále upřes- ňován v nalézací praxi, a to pri- márně v souvislosti s interpretací pojmu veřejného zadavatele (srov. rozsudky S U C-360/96, S U C-18/01). ejvyšší správní soud ( SS) dovodil, že „v případě zjiště- ní, že subjekt vykonává svou činnost v hospodářské soutěži, je nutno zvá- žit všechny další relevantní právní a skutkové okolnosti, které hypotézu potřeb majících obchodní či průmy- slovou povahu potvrdí, či vyvrátí. V souvislosti s tím je nutno přede- vším posoudit, za jakým primárním účelem je činnost subjektu vykoná- vána a podle jakých kritérií se při své činnosti rozhoduje. Jednalo-li by se o účel dosažení zisku a kritéria eko- nomická, má zdejší soud za to, že je jen velmi málo pravděpodobné, aby potřeby, jež uspokojuje, měly jinou než průmyslovou či obchodní pova- hu“ (srov. rozsudek SS sp. zn. 9 Fs 111/2008). Podle Úřadu pro ochranu hos- podářské soutěže (Ú HS) je proje- vem skutečnosti, že subjekt vyko- nává činnosti nemající obchodní či průmyslovou povahu, fakt, že „stát má zájem na jeho rozvoji, […] dotčený subjekt dostává dotace či se stát aktivně podílí na podnikatelské činnosti subjektu apod.“ (srov. roz- hodnutí Ú HS sp. zn. S244/2012). alším indikátorem, který se však do jisté míry prolíná s již uvedený- mi hledisky, je podle rozhodovací praxe i to, že je činnost subjektu jakkoliv financována z veřejných zdrojů. rozhodnutí sp. zn. S1108/ /2014 Ú HS k potřebám nemajícím průmyslovou či obchodní povahu uvedl, že jsou buď uspokojovány ji- nak než dostupností zboží a služeb na trhu, anebo jako potřeby, které se stát z důvodu obecného zájmu rozhodl poskytovat sám, případně nad nimiž si přeje udržet rozhodu- jící vliv (srov. obdobně také rozsu- dek S U C-360/96). judikatury S U dále plyne, že kritériem pro posuzování prů- myslové nebo obchodní činnosti subjektu není pouze tvorba zis- ku, ale rovněž otázka spravování právnické osoby podle kritérií vý- konnosti, produktivity a náklado- vé efektivity (srov. rozsudek S U ve spojených věcech C-223/99 a C-260/99). Subjekt, který sice byl založen na neziskovém principu, ale je spravován podle kritérií vý- konnosti, efektivity a efektivnosti nákladů, by neměl naplňovat de- finici veřejného zadavatele, pokud bude současně působit v konku- renčním prostředí a ponese sám ekonomické riziko své činnosti. poměru potřeb (ne)majících průmyslovou či obchodní povahu alší podstatnou otázkou, která vzniká u definice veřejného zada- vatele v souvislosti s posuzováním, zda subjekt uspokojuje potřeby průmyslové nebo obchodní pova- hy, či nikoliv, je vliv případného vzá- jemného poměru těchto potřeb. Podle rozsudku S U C-44/96 ve věci annesmann nlagenbau ustria je nevýznamné, jakou část činnosti subjektu tvoří uspokojo- vání potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou či obchodní povahu. rámci posuzování čin- nosti subjektu stačí, aby se pouze v části své činnosti věnoval uspo- kojování potřeb, jež nemají prů- myslovou nebo obchodní povahu; a přestože subjekt může vedle toho volně vykonávat i jiné činnosti, a to dokonce v převažující míře, je klasi- fikován jako veřejný zadavatel. Podmínku založení za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou 23 z le i lativ Z rozhodovací praxe lze dovodit, že při posuzování existen- ce potřeb majících průmyslovou a obchodní povahu je nezbytné hodnotit řadu různých faktorů, kte- ré se vzájemně doplňují. Zejména je třeba posuzovat, zda daná osoba: provozuje činnost v hospodářské soutěži za tržních podmínek; provo- zuje činnost především za účelem dosažení zisku; a nese rizika spoje- ná s výkonem své činnosti.