Veřejné zakázky v praxi – ukázkové číslo

ne“. e proto třeba se ptát, do jaké míry ustanovení k ochraně informací zadavatele zavazuje: da se jedná o právo zadavatele se roz- hodnout informace neposkytnout, či přímo o zákaz informace poskyt- nout, i kdyby byl jinak zadavatel k jejich poskytnutí svolný. veřej- ných zdrojů je k tématu aktuálně dostupné pouze jedno rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (Ú HS). Uvedené otázky se týká jen okrajově, nicméně Úřad v něm poměrně jasně konstatuje: „… z žádného ustanovení zákona ne- plyne povinnost zadavatele umož- nit účastníkovi zadávacího řízení nahlédnout do dokumentace jako takové, ba naopak je zadavatel po- dle ustanovení § 218 odst. 2 písm. a) zákona povinen odepřít přístup k informacím, které se týkají ob- sahu nabídek uchazečů o zakázku a osob, které se podílejí na průbě- hu zadávacího řízení.“ ( ozhod- nutí č. j. Ú HS-S0232/2017/ - -26250/2017/512/ Hr z 8. 9. 2017, bod 121.) omu odpovídá i důvodová zpráva k návrhu , jež označuje úpravu v § 218 za povinnost zada- vatele. opad je však relativní: Co by bylo důsledkem porušení § 218 a který orgán by o takovém porušení rozhodoval? ebude se jednat o přestupek při uveřej- ňování podle § 269 , neboť do této kategorie patří naopak nedostatečné uveřejňování infor- mací, a porušení § 218 ne- bude samo o sobě spadat ani pod jinou definici přestupku zadavate- le podle § 268 . Podstatný tak bude pohled přes základní zásady, zejména zásadu rovného přístupu a transparentnosti, a zachování řádné hospodářské soutěže. Ochrana pouze v zadávacích řízeních? a povšimnutí zároveň stojí, že obě výše uvedené výjimky uprave- né v § 218 jsou formulovány ve vazbě na „zadávací řízení“. zná 9 druhů zadávacích řízení, je- jichž výčet je uveden taxativně v § 3 . Kromě toho upravuje tzv. zvláštní postupy v části šesté, kam spadají soutěž o návrh, za- dávání zakázek na základě rám- cové dohody včetně tzv. miniten drů a dynamický nákupní systém. U těchto zvláštních postupů se ne- jedná o „zadávací řízení“, ačkoliv je- jich využitím zadavatel taktéž plní povinnost postupovat v zadávacím řízení. zhledem k obdobnosti po- stupů se lze domnívat, že v logice účelu zákona by se úprava § 218 měla vztahovat i na tyto zvláštní postupy. míněnou nejasnost zá- kona by bylo vhodné vyřešit výkla- dovou praxí gestora zákona, popří- padě technickou novelou . Kromě zvláštních postupů bude další skupinou, u níž je ap- likace § 218 nejasná [vedle toho existuje kategorie postupů, které nespadají pod režim ze své podstaty, zejména vertikál- ní a horizontální spolupráce mezi zadavateli (in-house)], zadávání veřejných zakázek mimo zadávací řízení v rámci výjimek upravených v : de o zakázky malého roz- sahu (§ 31 ), podlimitní sekto- rové zakázky (§ 158 odst. 1) a další výjimky upravené v § 29 (obecné výjimky) a § 30 (výjimky pro podli- mitní veřejné zakázky). některých situacích je přitom postup uzavření smlouvy srovnatelný s postupem v zadávacím řízení a není zřejmé, proč by v takovém případě posky- tování informací podle nf ne- mělo být také modifikováno ust. § 218 . bdobně se lze ptát i ve vztahu k předběžným tržním konzultacím podle § 33 . Ust. § 218 se nachází v části desá- té, tj. ve společných ustanoveních, a rozšíření jeho aplikace na všech- ny veřejné zakázky by bylo logické a pro praxi vhodné. Každopádně již fakt, že záko- nodárce s účinností od 1. 10. 2016 ustanovením § 218 zavedl neposkytování informací v zadáva- cích řízeních ve 2 situacích, by měl vést ke změně rozhodovací praxe soudů. Podle dosavadní judikatury 33 z eno ti z ra e Výraz „neposkytne“ by každopádně měl být vykládán shodně jako tentýž pojem používa- ný v InfZ a obranu proti případné- mu poskytnutí informací by měly poskytovat primárně prostředky civilního práva (ochrana osobnos- ti, ochrana obchodního tajemství, náhrada škody).