Veřejné zakázky v praxi – ukázkové číslo

ejvyššího správního soudu ( SS) se dovozovalo, že „odevzdáním na- bídky uchazeče zadavateli veřejné zakázky se informace v této nabíd- ce stávají součástí veřejné soutěže, a tudíž i veřejně dostupným zdrojem informací“ (rozsudek sp. zn. 10 s 59/2014 ze 14. 8. 2014). becně pa- nuje shoda, že nabídka dodavatele nevzniká z veřejných prostředků. Poskytnutí informace takto vzniklé tudíž vyžaduje, aby byla povinnost dodavateli buď uložena zákonem, nebo aby s jejím poskytnutím vy- slovil explicitně souhlas. Co vše může být důvěrné a co vše chrání nabídku a „důvěrné“ se podle § 218 odst. 1 považují údaje nebo sdělení, jež dodavatel poskytl zadavate- li v zadávacím řízení a „označil je jako důvěrné“. efinice odkazuje na § 1730 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozděj- ších předpisů ( ): „Získá-li strana při jednání o smlouvě o druhé straně důvěrný údaj nebo sdělení, dbá, aby nebyly zneužity, nebo aby nedošlo k jejich prozrazení bez zákonného důvodu.“ praxi bude otázkou, zda mohou dodavatelé označit ce- lou nabídku jako důvěrnou a zda za důvěrné mohou označit určité informace nebo nabídku jako ce- lek i zpětně. ěžko si lze představit, že by celá nabídka měla skutečně důvěrný charakter, na druhou stra- nu ani nespojují pojem „důvěrný“ s žádnými požadavky či předpoklady – oproti definici obchodního tajemství. Pokud do- davatel ani na žádost zadavatele neupřesní, které konkrétní části nabídky mají charakter „důvěr- né“, nebo pokud je jako „důvěrné“ označí až následně, lze takové jed- nání považovat za účelové a ptát se, do jaké míry by mělo požívat ochrany. Podle má zadavatel dbát, aby důvěrné informace nebyly zne- užity nebo aby nedošlo k prozraze- ní bez zákonného důvodu. ůvo- dová zpráva k k tomu uvádí: „Smyslem ustanovení o ochraně in- formací je zabránit cílenému nahlí- žení dodavatelů do konkurenčních nabídek, které je v praxi hojně vyu- žíváno v případě, že dojde ke zrušení zadávacího řízení, kdy právě tímto způsobem dodavatelé získávali in- formace o své konkurenci.“ Každopádně za současné – zatím velmi omezené – výkladové a rozhodovací praxe doporučuje- me opatrnost s poskytováním úda- jů z nabídek: ak již bylo uvedeno, nabídky vznikají bez použití veřej- ných prostředků a samotný povinnost jejich poskytnutí doda- vatelům neukládá, takže podle nf se, bez ohledu na § 218 , zá- sadně vyžaduje souhlas dodavate- le s jejich poskytnutím [§ 11 odst. 2 písm. a) nf ]. ranice § 218 ZZVZ – kdy ochrana nedopadá? chrana podle § 218 odst. 2 písm. a) , jež upravuje neposkytování informací před ukončením zadáva- cího řízení, se týká obsahu nabídek a osob, které se podílejí na průběhu zadávacího řízení. Před jeho ukon- čením tak zadavatel může – a bez uplatnění jiné výjimky podle nf bude muset – poskytnout informace, jež svým charakterem pod uvede- nou definici nespadají. Uvažovat lze zejména o informacích o formě nabí- dek, o osobách podílejících se na pří- pravě zadávacího řízení (viz též § 36 odst. 4 ) nebo o stavu či průbě- hu samotného zadávacího řízení. 34 z eno ti z ra e S ohledem na § 218 ZZVZ lze zřejmě těžko automaticky do- vozovat, že účastníci výběrového řízení vyjadřují potřebný souhlas s poskytnutím požadovaných in- formací již samotnou účastí ve vý- běrovém řízení, když ZZVZ výslov- ně chrání informace obsažené v nabídkách v zadávacích řízeních v rozsahu § 218 – tj. důvěrné in- formace jako takové, a informa- ce o obsahu nabídek minimálně do ukončení zadávacího řízení.