Veřejné zakázky v praxi – ukázkové číslo

a komu se podávají, datum vyhoto- vení a podpis kontrolujícího. ámitky proti kontrolnímu zjištění uvedenému v protokolu může kontrolovaná osoba podat kontrolnímu orgánu ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení protokolu, není-li v něm stanovena lhůta del- ší. ámitky se podávají písemně, musí z nich být zřejmé, proti jaké- mu kontrolnímu zjištění směřují, a musejí obsahovat odůvodnění nesouhlasu s kontrolním zjištěním. evyhoví-li vedoucí kontrolní sku- piny nebo kontrolující námitkám ve lhůtě 7 dnů ode dne jejich doru- čení, vyřídí je nadřízená osoba kon- trolujícího ve lhůtě 30 dnů ode dne jejich doručení tak, že jim vyhoví, částečně vyhoví, nebo je zamítne. Pochybení v projektu může identifikovat Ř , ale současně také všechny další orgány oprávněné ke kontrole projektu. Kontrolní zjiš- tění jsou mezi těmito subjekty sdí- lena a navíc platí povinnost, aby Ř respektoval a (v rámci svých mož- ností) zajistil navrácení prostředků, které jsou dotčeny kontrolními zjiš- těními identifikovanými vropskou komisí, vropským účetním dvorem a inisterstvem financí (vystupuje- -li jako auditní orgán nebo platební a certifikační orgán). U kontrolních zjištění identifikovaných ejvyšším kontrolním úřadem je Ř oprávněn dojít k jinému závěru, ale pouze v případě, že provede vlastní kon trolu, která odlišné závěry potvrdí. rácení dotace Pokud poskytovatel dotace zjistí, že příjemce neplní pravidla pro zadá- vání veřejných zakázek, může u ur- čité části dotace pozastavit podle § 14e) rozpočtových pravidel její vyplácení. e však důležité zmínit, že samotné krácení dotace může provést jen příslušný finanční úřad (FÚ). ospěje-li tedy FÚ k závěru, že příjemce poskytnuté peněž- ní prostředky použil v rozporu se stanovenými podmínkami, vyměří mu povinnost odvodu za porušení rozpočtové kázně a nevyplacenou platbu na tento odvod započte. edná se tudíž o situaci, kdy se finanční úřad domnívá, že příjemce porušil pravidla pro zadávání veřej- ných zakázek ohledně již dříve vy- placených prostředků, a proto do- šlo k porušení rozpočtové kázně, a nevyplatí část dotace, na kterou by měl jinak příjemce nárok, právě ve výši domnělého porušení roz- počtové kázně. ýlučná pravomoc FÚ se ne uplatní v situaci, kdy nedochází k porušení rozpočtové kázně, tzn. že k domnělému porušení pravidel do- šlo před obdržením dotačních pro- středků. ehdy má rozhodovací pra- vomoc přímo poskytovatel dotace. Postup, kdy jsou kráceny do- tace, nelze využít u projektů reali- zovaných organizačními složkami státu nebo státními příspěvkovými organizacemi. edle krácení dotace má po- skytovatel možnost vymáhat částku odpovídající sankci za pochybení při zadávání od příjemce dotace zpět, zpravidla prostřednictvím orgánu finanční správy. rgán fi- nanční správy rozhoduje o daném pochybení v případě, kdy se jedná o porušení rozpočtové kázně podle § 44 rozpočtových pravidel. Příjem- ci je v tomto případě uložen odvod a kromě toho je povinen uhradit pe- nále za každý den prodlení s úhra- dou odvodu.  47 dota e z ro třed ů e Sh n • Nastavený systém kontrol není jednotný, existuje velké množství subjektů oprávněných ke kontrole, které vzájemně nespolupracují. • Dochází tak k situacím, kdy za jedno pochybení dostane příjemce více sankcí, což je v rozporu s právní jistotou. • Je také nutné upozornit, že neexistuje jednotná metodika k udíle- ní sankcí a stále vyvstává řada rozporů týkajících se výkladu záko- nů upravujících problematiku dotací. • Kontrola projektů financovaných EU tak není efektivní. Poskytovatel dotace je vždy vázán závěrem finančního úřadu. Dojde-li FÚ k závěru, že se příjemce porušení rozpočtové ká- zně nedopustil, musí poskytovatel platbu dotace, která byla pozasta- vena z důvodu podezření na poru- šení rozpočtové kázně, vyplatit.