Veřejné zakázky v praxi – ukázkové číslo

48 Kontrola ve veřejném zadávání P opsaná situace přitom není v prostředí českého trhu ni- jak výjimečná, naopak z roz- ličných důvodů (odveta zadavate- li, osobní nepřátelské vztahy aj.) reálně nastává a může předsta- vovat podstatný problém. Proces zadávání veřejné zakázky totiž může být v důsledku obstrukčních námitek závažným způsobem och- romen, přičemž kýžený výsledek – uzavření smlouvy – se tím může zdržet až v řádu mnoha měsíců. Vhled do problematiky e nasnadě, že základním rozlišova- cím kritériem pro případnou právní obranu bude charakter daného sub- jektu a jeho role při zadávání veřejné zakázky. ento článek se v rozhodující míře soustředí na zadavatele veřej- ných zakázek, ovšem ani dodavate- lé, jakožto další subjekt zúčastněný na zadávacím řízení, nejsou v případ- ných sporech ponecháni zcela bez možností (a ani by to nebylo žádoucí). zhledem k dalšímu výkla- du je o dodavatelích nutné zmínit alespoň tolik, že jim svědčí právo podávat námitky, pokud se domní- vají, že jsou zadávací podmínky nebo výkon činností zadavatelem (či určité jeho opomenutí) v prů- běhu zadávacího řízení v rozporu se zákonem. případě odmítnutí námitek zadavatelem má pak doda- vatel možnost obrátit se ve správ- ním řízení na orgán dohledu, jímž je Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (Ú HS), případně následně na správní soudy s žalobou (ke Kraj- skému soudu v Brně), respektive v další fázi s kasační stížností (k ej- vyššímu správnímu soudu). Kromě toho si lze ze strany dodavatele (teoreticky) předsta- vit i uplatňování předsmluvní od- povědnosti podle §§ 1728–1730 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších před- pisů ( ), a to před civilními soudy. e většině případů by však prokazování tohoto nároku bylo mimořádně komplikované, neboť zadávání veřejné zakázky je jako forma kontraktačního procesu spe- cifické, přičemž není zcela možné na něj nahlížet optikou relativních majetkových práv, kam institut předsmluvní odpovědnosti svým věcným zařazením spadá. ová právní úprava klade na rozhodnutí o námitkách vyšší nároky. Konkrétně nesmí být toto Jak se může zadavatel bránit při zneužití práva podat námitky? Zadávání veřejné zakázky i její realizační fáze, tj. pl- nění smlouvy, přináší poměrně široký prostor, ve kte- rém mohou mezi zadavatelem a dodavatelem vzni- kat faktické a posléze také právní spory. Potenciálně konfliktních situací může být celá řada a mohou se projevovat různě, podle toho, kdo je legitimován spor iniciovat, před jakým orgánem bude veden, pří- padně čeho se daný subjekt snaží dosáhnout – jaký domnělý či skutečný nárok vymáhá. Cílem následu- jícího článku je pojednat o možnostech obrany za- davatelů, jsou-li jejich veřejné zakázky předmětem opakovaných kverulantských stížností. Bc. ibor ovák Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Ve fázi podání námitek účastníkem proti úkonu či opome- nutí zadavatele je tento povinen o námitkách rozhodnout. Jeho rozhodnutí přitom musí vycházet z objektivního stavu napadené skutečnosti, tzn. že pokud zada- vatel skutečně porušil zákon, je namístě, aby svůj postup revidoval a námitkám vyhověl.