Veřejné zakázky v praxi – ukázkové číslo

49 Kontrola ve veřejném zadávání rozhodnutí podle § 263 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadá- vání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů ( ) nepře- zkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo nedostatek důvodů (v uve- dené souvislosti se však jeví jako mimořádně problematická mož- nost rozdílného nazírání na kvalitu vypořádání námitek mezi zadava- telem a Ú HS). Pokud by byl totiž následně podán návrh na přezkou- mání úkonů zadavatele, mohl by Ú HS zrušit rozhodnutí zadavatele o takových námitkách bez dalšího. ákon pak pro tyto situace stano- ví právní fikci, že uložením tohoto nápravného opatření byly podány nové námitky s totožným obsa- hem, které nelze odmítnout pro jejich opožděnost. bdobně nelze o podaných námitkách nerozhodnout a vyčkat až do doby, než dodavatel, který je podal (nyní už v postavení navrho- vatele ve správním řízení), napad- ne nečinnost zadavatele návrhem na přezkoumání úkonů. de jemož- né pro srovnání odkázat na § 114 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů ( ). a zá- kladě § 263 odst. 6 by měl Ú HS v takovém případě přistou- pit k uložení ná- pravného opatře- ní spočívajícího podle povahy věci ve zrušení úkonu, proti němuž ná- mitky směřovaly, a dále všech ná- sledných úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení, nebo zrušení celého zadáva- cího řízení. otivace k těmto změnám obsaženým v je přitom více než zřejmá. Ú HS si klade za cíl přenést těžiště institutu námitek a jejich řešení zpět na zadavate- le a nehodlá při své činnosti žád- ným způsobem suplovat jejich roli a vlastně tím rovněž přebírat jejich zodpovědnost. dkázat lze například na nformační list Ú HS č. 3/2016, str. 6: „Nová úprava dů- sledně vychází z toho, že po zada- vateli lze spravedlivě požadovat (…), aby svůj postup v zadávacím řízení aktivně obhajoval. Jinými slovy řečeno: Pokud zadavatel něco uvede do zadávacích podmínek, měl by vědět, proč danou podmín- ku stanoví, a měl by ji být schopen i věcným, konkrétním způsobem zdůvodnit.“ ( ostupné na https:// www.uohs.cz/cs/informacni-cent- rum/informacni-listy/2016.html.) ž budoucí přezkumná pra- xe Ú HS přitom zodpoví otázku, zda nebude ve správních řízeních o přezkoumání úkonů zadavate- le tento nový koncept nadužíván, což hrozí při příliš formalistickém výkladu zákona (zejm. ve vztahu k nepřezkoumatelnosti námitek). Ú HS by totiž mohl ve svém po- stupu tendovat k tomu, aby se při přezkumu na základě jím (subjek- tivně) spatřovaného „procesního pochybení“ zadavatele vyhnul rozhodnutí v meritu věci, půjde-li o exponovaný právní problém pre- cedenčního charakteru. bdobná praxe ostatně nebyla nijak výji- mečná ani za účinnosti , kdy Ú HS s poukazem na „procesní ekonomii“ rozhodoval v některých řízeních jen o méně k omp l i k o v a n ý c h právních otázkách, kde konstatoval po- chybení, aniž by při- tom vyčerpal celý předmět správního sporu, který mu byl předložen. Právněteoretické téma námi- tek a správního řízení před Ú HS by svou důležitostí a rozsahem vydalo na samostatnou publikaci. dalším výkladu však věnujeme prostor jiné problematice, a to potenciálním sporům v důsledku úmyslného porušení dobrých mra- vů dodavatelem při výkonu jeho „práva“ (§ 2909 ). uto proble- matiku je pak třeba důsledně odli- Jednání škůdce při porušování dobrých mravů ve formě šikany musí být úmyslné, aby bylo možné konstatovat zavinění