Veřejné zakázky v praxi – ukázkové číslo

61 aréna názorů 1) Dne 18. 10. 2018 nabývá účinnosti ust. § 211 odst. 3 ZZVZ, o elektronické formě komunikace mezi zadavatelem a dodavateli. V čem spatřujete hlavní přínosy a kde naopak vnímáte možná rizika? Mgr. ateřina Šveřepová radičně uváděnými důvody pro zavedení povinné elek- tronické komunikace mezi zadavatelem a dodavateli je zvýšení transparentnosti zadávacích řízení za jejich sou- časného zjednodušení a snížení administrativní nároč- nosti, kterou zadavatelům proces přináší. utno přiznat, že upřednostněním elektronické formy komunikace bude v řadě případů skutečně znemožněna (díky za- nechání jednoznačné digitální stopy), či alespoň znač- ně ztížena snaha o manipulaci s výsledkem zadávacího řízení. o samozřejmě hodnotím pozitivně. bávám se však, že tento přínos nelze přeceňovat, protože z po- vinnosti elektronické komunikace existuje řada výjimek (jako příklad lze zmínit zejm. předběžné tržní konzulta- ce). lektronická komunikace je také skutečně obecně rychlejší a flexibilnější. e ovšem otázka, zda tomu tak bude i v rigidních podmínkách zadávacího řízení; ze- jména je nejisté, zda zadavatelé najdou odvahu využít i méně formální cesty elektronické komunikace (e-mail bez elektronického podpisu). o ukáže až praxe. Co se týče druhého cíle, snížení administrativní náročnosti a zjednodušení, obávám se, že k němu za- vedení elektronické komunikace (alespoň ve stávající podobě a z pohledu zadavatelů) nepřispěje. ůvodů je více. prvé řadě zadavatelům přináší další povin- nost, pořídit nový nástroj zadávání veřejných zakázek a zvyknout si na něj, a následně ještě bedlivě sledovat a vyhodnocovat, jakou formu komunikace jsou v jed- notlivých fázích zadávacího procesu oprávněni použít, což zejména v počátcích může vést k častým chybám a v jejich důsledku k prodlužování zadávacích řízení, obecně pak k (pochopitelné) „přeopatrnosti“, která také řízení jen prodlouží. yřešena například není otázka, zda s ohledem na povinnost elektronické formy zákon vyžaduje, aby na závěr zadávacího řízení byla smlouva podepsána elektronickým podpisem, či postačí fyzický. případě fyzického podpisu tak hrozí riziko, že taková smlouva bude následně shledána neplatnou z důvodu rozporu se . načně problematické je pak zavedení árodního elektronického nástroje ( ), jehož využití je povin- ně uloženo velkému počtu zadavatelů (ministerstvům Různé pohledy: Přínosy elektronizace a její další aspekty Dva odborníci, kteří se intenzivně věnují problematice veřejných zakázek, odpovídají na stejné otázky. Aneb různé názory a užitečná doporučení pro vaši praxi. JUDr. Jiří indl, M.Jur., Ph.D. dvokátní kancelář Weil, Gotshal & anges Mgr. ateřina Šveřepová dvokátní kancelář C S , Č ŠK , S U Ý