Veřejné zakázky v praxi – ukázkové číslo

Podpis nabídky není nutný ačněme v této souvislosti s kom- parací předešlé právní úpravy ( ) s tou současnou ( ). Podle § 68 odst. 2 musel být návrh smlouvy, který tvořil povin- nou součást nabídky, „podepsaný osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče“ . uto náležitost na- bídky pak podle § 71 odst. 7 měla kontrolovat komise pro oteví- rání nabídek. Uvedená pravidla se podle § 72 odst. 6 uplatnila též u nabídek podaných v elektronické podobě. ze proto shrnout, že po- dle předešlé právní úpravy musel být návrh smlouvy obsažený v na- bídce účastníka podepsán osobou oprávněnou jednat jménem ucha- zeče nebo za něj. Podobná pravidla se podle nové právní úpravy neuplatní. Skutečnost, zda návrh smlouvy je, či není podepsán, navíc osobou oprávněnou jednat za dodavate- le, zadavatel nekontroluje. Podle § 109 odst. 2 u elektronické nabídky „pouze“ kontroluje, zda byla podána ve stanovené lhůtě, zda byla doručena způsobem sta- noveným v zadávací dokumentaci (to lze dovodit z § 28 odst. 2 ), zda je autentická a zda s datovou zprávou obsahující nabídku neby- lo před jejím otevřením manipulo- váno. ení tedy pochyb, že podle současné právní regulace návrh smlouvy obsažený v nabídce ne- musí být opatřen podpisem. zniká pak otázka, zda „ales- poň něco“ v elektronické nabídce musí být podepsáno – přece jen se jedná o nabídku, na jejímž zá- kladě má být uzavřena smlouva na veřejnou zakázku. Podle naše- ho názoru nikoliv. Předně zdůrazňujeme násle- dující: abídka musí být podána v elektronickém nástroji. by ji mohl dodavatel skrze elektronický nástroj podat, musí se do něj nejpr- ve registrovat. ím se provede jeho identifikace a autentizace. Podpis návrhu smlouvy ani žádného jiné- ho dokumentu v elektronické na- bídce podávané dodavatelem skr- ze elektronický nástroj není podle našeho názoru nutný, protože jeho projev vůle podat nabídku a účast- nit se konkrétního zadávacího říze- ní je vyjádřen zcela zřetelně tím, že se do elektronického nástroje re- gistroval, přihlásil, vyhledal v něm veřejnou zakázku zadavatele a na- hrál (podal) do ní svou nabídku, kterou předtím zašifroval veřejným klíčem zadavatele. Uvedený přístup ostatně zce- la odpovídá i úpravě písemného jednání dle , podle jehož § 562 odst. 1 je písemná forma „zachová- na i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technic- kými prostředky umožňujícími za- chycení jeho obsahu a určení jedna- jící osoby“. adto podotýkáme, že pokud návrh smlouvy na nabídce nemusí být podepsán, pak ani ostatní doku- menty nemusejí být povinně pode- psány – například přehled nástrojů a pomůcek, který dodavatel před- kládá v rámci prokazování technic- ké kvalifikace podle § 79 odst. 1 písm. j) . Posouzení toho, zda dodavatel je, či není zavázán využít při plnění veřejné zakázky nástroje a pomůcky, jimiž prokazoval kva- lifikaci, podle nás nezáleží na tom, jestli přehled podepsal, či nikoliv – ale na tom, jak je formulována smlouva na veřejnou zakázku. Shrnujeme proto, že dodava- tel nepochybí, pokud žádný do- kument elektronické nabídky po- dávané skrze elektronický nástroj elektronicky ani jiným způsobem nepodepíše. Autentičnost nabídky Podle § 109 odst. 2 má za- davatel při otevírání nabídek v elektronické podobě mimo jiné kontrolovat, zda je elektronická nabídka autentická. o ovšem ne- 8 téma mě í e Pokud nemusí být pode- psán návrh smlouvy (o čemž není pochyb), pak už ani nemusí být co podepsat. Platí to jak v případech, kdy má nabídka podobu jednoho souboru (častý je výtisk listinných dokumentů naskenovaný do jedno- ho PDF), tak tvoří-li nabídka složku několika dokumentů zpracovaných podle zadávací dokumentace.