Nejpozději v den skončení základního pracovněprávního vztahu je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání, označované v praxi také jako zápočtový list. Potvrzení o zaměstnání se vydává vždy, pokud jde o skončení pracovního poměru či vztahu založeného dohodou o pracovní činnosti. Při skončení vztahu z dohody o provedení práce se zápočtový list vydává, pokud dohoda založila účast na nemocenském pojištění podle jiného právního předpisu anebo pokud byl z odměny z této dohody prováděn výkon rozhodnutí nebo exekuce srážkami ze mzdy.
Vydání potvrzení nemůže zaměstnavatel vázat na splnění podmínek (vrácení svěřeného majetku, podrobení se výstupní prohlídce) ani na poskytnutí součinnosti ze strany zaměstnance. Pokud zaměstnanec po zápočtový list nedorazí na pracoviště, musí mu jej zaměstnavatel zaslat na doručovací adresu.
V potvrzení o zaměstnání se uvádějí údaje:
Údaje dle písm. d) a f) se týkají jen úzce vymezené skupiny zaměstnanců – informace rozhodné z hlediska dosažení nejvyšší přípustné expozice jsou relevantní, pokud mělo zaměstnání vazbu na zákon o zvláštním příspěvku horníkům, tedy tehdy, pokud zaměstnanec vykonával práci v hornictví, šlo-li o práci v hlubinných dolech, údaj o započitatelné době zaměstnání je relevantní tehdy, pokud jde o zaměstnance, který získal dobu v preferované pracovní kategorii v období před zrušením těchto pracovních kategorií ke dni 1. 1. 1993. Přesto lze doporučit, aby zaměstnavatel u těch zaměstnanců, u kterých zákonem předpokládaný údaj nenastal, tuto skutečnost v potvrzení vyznačil. Stejný postup lze doporučit tehdy, pokud ze mzdy zaměstnance nejsou ke dni skončení pracovního poměru prováděny srážky ze mzdy.
Zaměstnavatel nesmí bez dohody se zaměstnancem uvádět v zápočtovém listu žádné údaje, které zákonná úprava nevyžaduje. Zvláště by se zaměstnavatelé měli vyvarovat uvádění hodnocení zaměstnanců, které má být kdyžtak součástí pracovního posudku. Zaměstnavatel se také musí vyvarovat uvádění nepravdivých údajů.
V odděleném potvrzení se na žádost zaměstnance uvádějí údaje o výši průměrného výdělku, o tom, zda pracovní poměr, dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti byly zaměstnavatelem rozvázány z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem nebo z důvodu porušení jiné povinnosti zaměstnance podle § 301a zvlášť hrubým způsobem, a o dalších skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti.
Nesouhlasí-li zaměstnanec s obsahem potvrzení o zaměstnání, může se domáhat do 3 měsíců ode dne, kdy se o jeho obsahu dověděl, žalobou u soudu, aby zaměstnavateli bylo uloženo přiměřeně jej upravit.
Pokud zaměstnavatel nevydá zaměstnanci potvrzení o zaměstnání, dopustí se tím přestupku, za který hrozí sankce ze strany inspektorátu práce – pokuta až 2 000 000 Kč, přičemž zaměstnavateli může rovněž vzniknout povinnost nahradit případnou škodu, která v důsledku nevydání potvrzení zaměstnanci vznikla (např. tím, že zaměstnanec následně nebyl přijat do zaměstnání z důvodu nepředložení zápočtového listu).