Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 10. 2002, sp. zn. 21 Cdo 1714/2001
Zaměstnavatel zjistil, že si jeho zaměstnanec opatřil koncesní listinu pro výkon činnosti, kterou se zabýval zaměstnavatel, a bez písemného souhlasu zaměstnavatele se přihlásil do výběrového řízení za účelem získání zakázky u jednoho ze zákazníků zaměstnavatele.
Zaměstnavatel již jen na základě účasti zaměstnance v tomto výběrovém řízení přistoupil k okamžitému zrušení pracovního poměru pro zvlášť hrubé porušení povinností zaměstnance. Porušení povinností přitom shledal ve výkonu jiné výdělečné činnosti shodně s předmětem činnosti zaměstnavatele.
Odvolací soud návrh zaměstnance na určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru zamítl a uvedl, že účast ve výběrovém řízení může být chápána jako výdělečná činnost. Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu zrušil. Přitom se přiklonil k názoru, že se samotnou účastí ve výběrovém řízení není spojeno poskytování odměny a tudíž se nejedná o výdělečnou činnost. Tento závěr doplnil o konstatování, že účast zaměstnance ve výběrovém řízení mohla být za daných okolností porušením povinnosti zaměstnance nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele. Jelikož ale zaměstnavatel skutkově vymezil důvod pro okamžité zrušení jen prostřednictvím výkonu konkurující výdělečné činnosti, bylo okamžité zrušení neplatné.
Účelem ustanovení § 75 zák. práce (pozn.: § 304 platného zákoníku práce) je regulovat výkon další výdělečné činnosti zaměstnanců, která je vyvíjena vedle jejich zaměstnání konaného již v jednom pracovněprávním vztahu. Jde přitom též o to, že zaměstnanci využívají při takových činnostech i poznatků a informací, včetně výsledků práce, dosažených při výkonu práce v pracovněprávním vztahu. Proto právní úprava umožňuje výkon výdělečné činnosti, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, jen s jeho předchozím souhlasem.
Aby se jednalo o konkurenční činnost ve smyslu ustanovení § 75 zák. práce (pozn.: § 304 platného zákoníku práce), nestačí, že se jedná o jakoukoli z činností, jež mají shodný předmět s předmětem činnosti zaměstnavatele, případně o činnost s ní přímo související. I pro tyto souvisící činnosti platí, že musí být splněna i druhá z podmínek, totiž, že jde o činnost výdělečnou. Proto ani samotná účast ve výběrovém řízení, jež v sobě zahrnuje i vypracování a učinění konkrétní nabídky, i když pojmově představuje činnost shodnou s předmětem činnosti zaměstnavatele, vzhledem k tomu, že není spojena s poskytováním odměny, nemůže představovat konkurenční činnost.
Uvedené neznamená, že by se zaměstnanec tím, že se přihlásí do výběrového řízení pro vykonávání činností shodných s předmětem činnosti jeho zaměstnavatele, nemohl dopustit porušení pracovní kázně. Uvedeným jednáním se totiž zaměstnanec pokouší získat pro sebe zakázku (zákazníka), kterou by jinak (kdyby se do stejného výběrového řízení nepřihlásil) snadněji získal zaměstnavatel; zaměstnanec tedy přímo konkuruje zaměstnavateli. Takové jednání nemůže být v zájmu zaměstnavatele a podle okolností případu by mohlo jít o jednání, které je v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele, jejichž ochrana je jednou z povinností zaměstnance.