Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2014, sp. zn. 21 Cdo 4002/2013
Mezi stranami byla sporná výše zaměstnancova práva na mzdu. Mzda byla stanovena mzdovým výměrem, ale zaměstnavatel platnost tohoto mzdového výměru zpochybňoval a k jeho doručení v písemné podobě navíc došlo až v souvislosti se skončením pracovního poměru.
Zaměstnavatel vyplácel zaměstnanci mzdu ve výši odpovídající minimální mzdě. Podle mzdového výměru měla být ještě zaměstnanci poskytována prémie odvozená od hodnot zboží, které zaměstnavatel prodal. Okresní a krajský soud žalobu na doplacení mzdy odmítly. Nejvyšší soud tato rozhodnutí zrušil. Rozhodl, že zaměstnanec měl právo na mzdu alespoň ve výši zaručené mzdy odpovídající práci, kterou vykonával. Navíc dovodil, že i při absenci písemného mzdového výměru mohlo dojít ke stanovení nebo sjednání výše mzdy ústně či konkludentně a soudy měly zjistit, zda k něčemu takovému nedošlo.
Mzdový výměr nemá vždy stejnou povahu. V případě, že byl vydán tehdy, kdy údaje o způsobu odměňování za vykonanou práci a údaje o termínu a místě výplaty mzdy jsou obsaženy v kolektivní smlouvě, pracovní smlouvě nebo jiné smlouvě nebo stanoveny ve vnitřním předpisu, představuje mzdový výměr pouze deklarování stavu, který vyplývá z kolektivní smlouvy, pracovní smlouvy nebo jiné smlouvy, popřípadě z vnitřního předpisu, aniž by zakládal, měnil nebo rušil právní vztahy mezi účastníky pracovního poměru, které mezi nimi vznikly na základě kolektivní smlouvy, pracovní smlouvy nebo jiné smlouvy, popřípadě vnitřního předpisu. Jestliže však mzda nebyla sjednána v kolektivní smlouvě, pracovní smlouvě nebo jiné smlouvě a ani stanovena ve vnitřním předpisu, mzdový výměr zakládá (i když jde o jednostranné opatření zaměstnavatele) zaměstnanci právo na mzdu za vykonanou práci (ve výši a za podmínek v něm uvedených).
Ze zjištění, že žalobci nebyl doručen příslušný mzdový výměr, ovšem nelze bez dalšího dovozovat, že by nemohl mít na požadované plnění alespoň zčásti právo.
Soudům je třeba dále vytknout, že se nezabývaly tím, zda mezi žalobcem a žalovaným nedošlo ke sjednání mzdy ústně nebo konkludentně (v souvislosti se vznikem pracovního poměru účastníků nebo samostatně později), popřípadě zda žalovaný nestanovil mzdu žalobci ústním nebo konkludentním mzdovým výměrem.