Uznání dluhu představuje způsob utvrzení dluhu. Jeho smyslem je poskytnout věřiteli formální ujištění o tom, že dluh trvá, dlužník o něm ví a nezpochybňuje ani jeho existenci, ani jeho výši. Pokud někdo uznal svůj dluh, co se týká důvodu i výše, prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Podstatné je tedy to, aby listina, kterou došlo k uznání dluhu, obsahovala jeho konkrétní výši a důvod jeho vzniku (např. odpovědnost za škodu).
Uznání dluhu má také účinky ve vztahu k promlčení. Podle § 642 občanského zákoníku totiž platí, že pokud byl dluh uznán, promlčí se právo za deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo. Pokud však dlužník určí v uznání i dobu, do které splní, promlčí se právo za deset let od posledního dne určené doby.
Vzor je určen pro případ, kdy zaměstnanec jako dlužník uznává dluh, který má vůči zaměstnavateli jako věřiteli.