Podle ustanovení § 1785 občanského zákoníku se smluvní strany, případně jedna z nich, mohou zavázat uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah musí být ujednán alespoň obecným způsobem.
Podle § 42g odst. 2 zákona o pobytu cizinců může cizinec podat žádost o vydání zaměstnanecké karty na základě splnění podmínek, mezi které patří i uzavření pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti nebo smlouvy o smlouvě budoucí, v níž se strany zavazují v ujednané lhůtě uzavřít pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti obsahující ustanovení, ze kterého vyplývá, že měsíční mzda nebude nižší než minimální mzda a rozsah týdenní pracovní doby bude činit nejméně 15 hodin.
Budoucí zaměstnavatel je oprávněn nejméně po ujednanou dobu, jinak po dobu jednoho roku zpracovávat osobní údaje budoucího zaměstnance v rozsahu nezbytném pro účely smlouvy o budoucí pracovní smlouvě, tj. bez souhlasu budoucího zaměstnance. Budoucí zaměstnavatel může vést např. osobní složku budoucího zaměstnance s nezbytnými osobními údaji, životopisem, doklady o vzdělání či profesní praxi a dalších, avšak pouze v rozsahu nebytném a při zachování všech zásad a podmínek zabezpečení těchto údajů.
Při uzavření pracovní smlouvy budou údaje z této evidence (osobní složky budoucího zaměstnance) převedeny do (řádné) osobní složky zaměstnance, avšak pouze v nezbytném rozsahu, a případně doplněny o další nezbytné údaje zaměstnance, opět bez souhlasu zaměstnance.
Nebude-li pracovní smlouva uzavřena, ani po případném soudním řízení o nahrazení vůle k uzavření smlouvy, musí být všechny osobní údaje budoucího zaměstnance zlikvidovány, s výjimkou těch, k jejichž uchovávání a nakládání s nimi poskytne osoba (zaměstnanec) výslovný souhlas, např. pro účely budoucích dalších výběrových řízení po určitou dobu.
V obou případech je budoucí zaměstnavatel (později zaměstnavatel) budoucího zaměstnance o nakládání s jeho osobními údaji, rozsahu, účelu, právním titulu a době nakládání těmito osobními údaji povinen informovat.