Podstatou dočasného přidělení je, že bude zaměstnanec po určitou sjednanou dobu vykonávat práci pro jiného zaměstnavatele než pro toho, s nímž uzavřel pracovní smlouvu. Rozdíl mezi dočasným přidělením podle ustanovení § 43a zákoníku práce a agenturním zaměstnáváním podle § 307a a následujících zákoníku práce spočívá v tom, že za dočasné přidělení zaměstnance neposkytuje zaměstnavatel, ke kterému byl zaměstnanec přidělen, žádnou úplatu. Uvedené pravidlo nebrání tomu, aby zaměstnavatel, ke kterému byl zaměstnanec dočasně přidělen, uhradil zaměstnavateli tohoto zaměstnance náklady spojené s poskytováním mzdy, nebo platu a náhrad cestovních výdajů.
Zda bude zaměstnavatel, ke kterému byl zaměstnanec dočasně přidělen, poskytovat jeho zaměstnavateli úhradu nákladů spojených s poskytováním mzdy nebo platu a cestovních náhrad, případně další vzájemná práva a povinnosti obou zaměstnavatelů, může upravit smlouva, kterou mezi sebou tito zaměstnavatelé v souvislosti s dočasným přidělením mohou uzavřít. Tato smlouva se nebude posuzovat podle zákoníku práce.
Dohoda o dočasném přidělení musí být uzavřena písemně. Následky případného nedostatku písemné formy se posoudí podle ustanovení § 20 odst. 1 zákoníku práce.
K dočasnému přidělení může dojít jen na základě dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. O dočasném přidělení nemůže zaměstnavatel rozhodnout jednostranně.
K dočasném přidělení zaměstnance může dojít nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru.
Uvedená ujednání představují podstatné náležitosti dohody o dočasném přidělení.
V době, kdy je zaměstnanec dočasně přidělen k určitému zaměstnavateli, má právě tento zaměstnavatel právo řídit a organizovat výkon jeho práce. Tento zaměstnavatel také vůči zaměstnanci musí zajišťovat podmínky zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zaměstnavatel, ke kterému byl zaměstnanec přidělen, vůči němu nemůže činit právní úkony (nemůže s ním tedy například rozvázat pracovní poměr výpovědí).
Mzdu, případně plat a náhrady cestovních výdajů poskytuje dočasně přidělenému zaměstnanci jeho zaměstnavatel, nikoli ten zaměstnavatel, ke kterému byl zaměstnanec dočasně přidělen.
V případě, že byl zaměstnanec dočasně přidělen k jinému zaměstnavateli do jiného místa výkonu práce, než bylo sjednáno v pracovní smlouvě, a toto místo je současně odlišné od bydliště zaměstnance, vzniká mu v souvislosti s dočasným přidělením právo na náhradu cestovních výdajů, které se posuzuje podle pravidel poskytování cestovních náhrad při pracovní cestě.