Nařízení práce na dny pracovního klidu

Vzory

• Vzor č. 1

Odkazy

• § 91 zákoníku práce
• § 92 odst. 3 zákoníku práce

Komentáře

Zaměstnavatel může zaměstnanci ve výjimečných případech nařídit výkon práce i na dny pracovního klidu, tedy na dny nepřetržitého odpočinku v týdnu a svátky.

V den nepřetržitého odpočinku v týdnu může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci jen výkon těchto nutných prací, které nemohou být provedeny v pracovních dnech:

1. naléhavé opravné práce,
2. nakládací a vykládací práce,
3. inventurní a závěrkové práce,
4. práce konané v nepřetržitém provozu za zaměstnance, který se nedostavil na směnu,
5. při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech,
6. práce nutné se zřetelem na uspokojování životních, zdravotních, vzdělávacích, kulturních, tělovýchovných a sportovních potřeb obyvatelstva,
7. práce v dopravě,
8. krmení a ošetřování zvířat.

Ve svátek může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci jen výkon prací, které je možné zaměstnanci nařídit ve dnech nepřetržitého odpočinku v týdnu, práce v nepřetržitém provozu a práce potřebné při střežení objektů zaměstnavatele.

Nad rámec výše uvedeného se zaměstnavatel může se zaměstnancem dohodnout i na výkonu jiných prací. V každém případě pak platí, že zaměstnavatel musí dodržet pravidla ohledně minimálních dob odpočinku zaměstnance a ohledně povinných příplatků (resp. náhradního volna), poskytovaných zaměstnanci při práci přesčas, ve svátek, v sobotu a neděli atd.

Práce ve dnech pracovního klidu může být nařízena také ústně či konkludentně, ovšem jako nejpříhodnější se jeví forma písemná.