K zajištění své pohledávky může uzavřít věřitel s dlužníkem (zaměstnancem) zajišťovací dohodu o srážkách se mzdy. Věřitelem přitom nemusí být pouze zaměstnavatel, ale také třetí osoba.
V případě dohody zaměstnance a třetí osoby zaměstnavatel vystupuje jako plátce mzdy nebo platu, vůči kterému má za splnění podmínek věřitel právo na výplatu srážek jako splátek pohledávky, kterou má vůči zaměstnanci.
Pokud zaměstnavatel nevystupuje v konkrétním vztahu jako věřitel oprávněný k provedení srážky ve svůj prospěch, je třeba k uzavření zajišťovací dohody jeho souhlas. Ten je možné udělit i zpětně po uzavření dohody, přičemž není vyžadována jeho písemná forma, ačkoliv ji lze jedině doporučit. Pokud zaměstnavatel nevysloví s uzavřením dohody souhlas, není povinen srážky ze mzdy provádět.
Počínaje dnem 28.2.2017 občanský zákoník již nelimituje maximální výši srážky prováděné na základě dohody polovinou mzdy, platu, odměny a jiných příjmu, ovšem zrušení tohoto pravidla neznamená, že by na základě dohody mohla být nyní sražena mzda bez jakéhokoliv omezení. Rozhodná jsou v tomto směru ustanovení občanského soudního řádu, upravující výši srážky na základě výkonu rozhodnutí.
Náklady spojené s placením srážek z první dohody hradí dle občanského zákoníku zaměstnavatel, a náklady z druhé a další dohody zaměstnanec. Toto pravidlo je však dispozitivní, a tak je možné, aby i náklady srážek z první dohody hradil zaměstnanec. Jako účelné se z tohoto hlediska jeví podmínění udělení souhlasu s uzavřením zajišťovací dohody ujednáním, že i náklady srážek z první dohody ponese zaměstnanec.