V praxi se při nařizování čerpání dovolené zpravidla postupuje tak, že si zaměstnanci sami zvolí, kdy mají zájem o čerpání dovolené, a zaměstnavatel jim na tuto dobu čerpání dovolené určí. Nic to ovšem nemění na tom, že podle zákoníku práce určuje čerpání dovolené zaměstnavatel. Zaměstnanec si tedy sám „vzít dovolenou“ rozhodně nemůže, ledaže by byl takový postup dohodnut (zákon přenesení práva rozhodovat o čerpání dovolené ze zaměstnavatele na zaměstnance nezakazuje, takže je to dovoleno).
Má-li tedy zaměstnanec zájem na čerpání dovolené na určitou dobu, musí zaměstnavatele o určení čerpání dovolené požádat (lze postupovat i tak, že zaměstnanec předvyplní formulář Určení čerpání dovolené a předá jej zaměstnavateli k potvrzení). Záleží pak na rozhodnutí zaměstnavatele, zda žádosti zaměstnance vyhoví, či nikoli. Pokud žádosti nevyhoví, nemusí zaměstnanci toto své rozhodnutí nijak zdůvodňovat. Se zřetelem k pravidlu, podle kterého by zaměstnavatel při nařizování čerpání dovolené měl přihlížet k oprávněným zájmům zaměstnance, by zaměstnavatel měl žádosti zaměstnance vyhovět, nebrání-li mu v tom provozní důvody.