Statutární zástupce firmy – ukázka prémiové verze

vinnosti: Například plátce příjmu ply- noucího ze zdrojů na území ČR, z nějž se vybírá srážková daň, by měl podle nového § 38da (oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí) oznámit tuto skutečnost správci daně. Omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů: §§ 23e–f Ust. § 23e by mělo stanovit limit uzna- telnosti výpůjčních výdajů, a pokud jsou vynaložené výdaje vyšší, zvýšil by se o ně výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi výdaji a příjmy poplatníka daně z příjmů právnických osob. Výpůjčními výdaji jsou například plnění za poskytnutí úvěrového fi- nančního nástroje a další uvedené v § 23e. Limitem uznatelnosti výpůjč- ních výdajů je vyšší z těchto částek: 30% daňového zisku před úroky, zda- něním a odpisy; nebo 80 mil. Kč. Na ust. § 23e navazuje § 23f, kte- rý stanoví výjimky z režimu omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů, respektive stanoví výčet po- platníků, u nichž se limity podle § 23e nepoužijí (např. u bank, spoři- telních a úvěrových družstev, ob- chodníků s cennými papíry, pojišťo- ven, zajišťoven a dalších vyjmeno- vaných subjektů). Zdanění při přemístění majetku bez změny vlastnictví: § 23g Ust. § 23g obsahuje pravidla pro zda- nění majetku právnických osob při odchodu z ČR do zahraniční nebo při přeřazení z jiného členského státu EU do ČR. Ustanovením stát zamýšlí zamezit obcházení daňové povinnos- ti v ČR prostřednictvím přesunů ma- jetku do států s nižší daňovou zátěží, kde z tohoto majetku následně ply- nou příjmy. Jak vyplývá z důvodové zprávy Ministerstva financí (MF) k návrhu no- vely, podle nového ustanovení má po- platníkovi vzniknout daňová povin- nost již v době přemístění (přeřazení). Přemístění majetku beze změny vlast- nictví z ČR do zahraničí se má považo- vat za úplatný převod sobě samému za běžnou tržní cenu (cenu, která by byla sjednána mezi nespojenými oso- bami v běžných obchodních vztazích). Na přemístění majetku do zahraničí se má tudíž podle důvodové zprávy pohlí- žet jako na jeho prodej a následnou koupi tímtéž poplatníkem daně z pří- jmů právnických osob. Vzniká tak daňová povinnost jako při prodeji, a to z rozdílu mezi tržní hodnotou majetku po odečtení jeho hodnoty pro daňové účely, kdy se při prodeji uplatňuje jako výdaj cena příslušného majetku podle § 24 ZDP (zůstatková, pořizovací, nabý- vací). Má tedy vzniknout příjem ve výši tržní ceny daného majetku, k němuž se uplatní výdaj v hodnotě, kterou měl majetek v okamžiku pře- místění. Pokud je tržní cena majetku vyšší než jeho hodnota pro daňové účely, zdaní se rozdíl. Pro případný další prodej uvedeného majetku se pak stává daňovým nákladem tato jeho tržní hodnota. Ust. § 23g obsahuje i výčet okol- ností, kdy se přemístění majetku z ČR nepovažuje za úplatný převod sobě sa- mému – například v souvislosti s fi- nancováním cenných papírů atd. Na § 23g navazuje dále ust. § 38zg (rozlo- žení úhrady daně na splátky při pře- místění majetku bez změny vlastnic- téma měsíce Statutární zástupce firmy | říjen 2018 17 Podle ust. § 38da je plátci sráž- kové daně z příjmu plynoucího daňovému nerezidentovi ze zdro- jů na území ČR stanovena ozna- movací povinnost. Je povinen podat správci daně oznámení o této skutečnosti stanovenými způsoby ve lhůtě pro odvedení daně. Zmíněná povinnost se týká i případů, kdy je příjem od daně osvobozen nebo ne- podléhá zdanění v ČR.