Statutární zástupce firmy – ukázka prémiové verze

pracovní právo Statutární zástupce firmy | říjen 2018 33 hlas zaměstnance. Tyto údaje může zaměstnanci písemně předat indivi- duálně nebo ve formě vnitřního před- pisu, se kterým musí být zaměstnanec prokazatelně seznámen. Týdenní pracovní doba může v ČR činit maximálně 40 hodin s tím, že maximální trvání směny je 12 ho- din během 24 hodin po sobě jdoucích. Zároveň je potřeba myslet na to, že za- městnavatel musí zaměstnanci po- skytnout přestávku v práci na jídlo a oddech v délce minimálně 30 minut nejdéle po 6 hodinách nepřetržité prá- ce. Tato doba se nezapočítává do pra- covní doby. Zaměstnavatel určuje, které kon- krétní dny jsou pracovní dobou a od- kdy dokdy je zaměstnanec povinen být v místě výkonu práce. U kancelář- ských pozic nebývá s určením pracov- ní doby většinou problém, jelikož je obvykle pravidelná – 8 hodin denně v pracovní dny, například od 8 do 17 hodin. Čím dál častěji se však se- tkáváme s různými modifikacemi, jako je pružná pracovní doba, home office nebo konto pracovní doby. U nich platí pro stanovení pracovní doby jiná pravidla. Krátkodobé a dlouhodobé absence Mezi krátkodobé absence, které jsou označovány za jiné důležité osobní pře- kážky na straně zaměstnance a jež je zaměstnavatel povinen omluvit, patří: » vyšetření či ošetření u lékaře; » pracovnělékařská prohlídka, vyšet- ření nebo očkování související s vý- konem práce; » přerušení dopravního provozu či zpoždění hromadných dopravních prostředků; » znemožnění cesty do zaměstnání; » svatba (u vlastní svatby zaměstnance jde max. o 2 dny, z toho 1 den na ob- řad; dále mají nárok na omluvené volno rodiče u svatby svých dětí a naopak); » narození dítěte (převoz manželky/ /družky do zdravotnického zařízení a zpět a přítomnost u porodu); » úmrtí manžela nebo partnera (2 dny) či dalších vybraných členů rodiny (1 den, ale pokud zaměstnanec pří- mo vypravuje pohřeb, pak 2 dny) a jiných osob blízkých (nezbytně nutná doba, tj. i méně než 1 den, ma- ximálně však 1 den); » doprovod (např. rodinného přísluš- níka do zdravotnického zařízení); » pohřeb spoluzaměstnance; » přestěhování (nejvýše 2 dny); » vyhledání nového zaměstnání (nej- výše půl dne v týdnu po dobu odpo- vídající výpovědní době v délce 2 měsíců). Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (ZP), nebo nařízení vlády č. 590/2006 Sb. pak stanoví, zda za výše uvedené překážky na straně zaměstna- vatele náleží náhrada mzdy, či nikoliv. Mezi dlouhodobé absence, které je zaměstnavatel povinen omluvit, patří: » dočasná pracovní neschopnost (DPN) nebo karanténa (max. délka není omezena a DPN/karanténa trvá, dokud ji ošetřující lékař nezru- ší, nicméně zaměstnanec je opráv- něn pobírat dávku nemocenského max. 380 dní; pokud stav pracovní neschopnosti trvá i nadále, řeší za- městnanec situaci podáním žádosti o invalidní důchod); » mateřská dovolená (28 týdnů, resp. 37 týdnů při narození více dětí); » otcovská (1 týden v době šestinedělí); » rodičovská dovolená (do 3 let věku dítěte, se souhlasem zaměstnavatele až do 4 let); » ošetřování člena rodiny nebo dítěte mladšího 10 let (podobně jako DPN); » výkon veřejné funkce (po dobu trvá- ní funkce); » výkon občanské povinnosti, jiné úkony v obecném zájmu (výkon čle- na orgánu odborové organizace, účast na školení, jiné formy přípravy nebo studie, činnost dárce krve). Z výše uvedeného vyplývá, že ostatní – ať již zdůvodněné (např. vaz- ba či výkon trestu odnětí svobody Čím precizněji bude údaj o sta- novené týdenní pracovní době vymezen, tím jednodušší bude pro zaměstnavatele stanovit, kdy musí absence zaměstnan- ce omluvit a kdy nikoliv.