Zákon o kyberbezpečnosti: Jak se připravit na nové povinnosti ve vaší firmě

Poslanecká sněmovna schválila 25. dubna nový zákon o kybernetické bezpečnosti (NZKB), který významně mění pravidla a povinnosti pro firmy i organizace v Česku. Očekává se, že tento zákon nabude účinnosti ve druhé polovině letošního roku. Pokud chcete být v souladu s novou legislativou a vyhnout se možným sankcím, je nezbytné se na změny připravit včas.

Klíčové povinnosti podle nového zákona o kybernetické bezpečnosti

Nová legislativa zavádí komplexní soubor povinností, které mají zajistit vyšší úroveň kybernetické bezpečnosti a ochrany před rostoucími kybernetickými hrozbami. Mezi hlavní povinnosti zákona patří:

  • Registrace regulovaných služeb (§ 6): firmy musí registrovat své regulované služby do 30 dnů od splnění identifikačních kritérií nebo od účinnosti zákona.
  • Hlášení kontaktních údajů (§ 11): povinnost hlásit nové kontaktní údaje do 30 dnů a změny do 15 dnů.
  • Stanovení rozsahu řízení kybernetické bezpečnosti (§ 12): organizace musí určit, v jakém rozsahu kyberbezpečnostní opatření zavádí, jinak se předpokládá jejich plná aplikace.
  • Implementace bezpečnostních opatření (§ 13): zavedení technických a organizačních opatření v předepsaném režimu (vyšším či nižším) do jednoho roku od zařazení do evidence.
  • Hlášení kybernetických incidentů (§ 15): povinnost okamžitě hlásit kybernetické bezpečnostní incidenty příslušným orgánům veřejné moci podle jejich závažnosti.
  • Reakce na protiopatření (§ 20): organizace musí okamžitě reagovat na varování a opatření stanovená Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).

Jak správně nastavit adaptační projekt na novou legislativu?

Úspěšná implementace požadavků zákona o kyberbezpečnosti vyžaduje systematický a promyšlený přístup. Doporučený postup zahrnuje tyto klíčové kroky:

1. Expoziční analýza – identifikujte rozsah působnosti

Prvním krokem je expoziční analýza, která pomůže určit, zda a v jakém rozsahu se na vaši organizaci vztahují povinnosti podle nové legislativy. Analýza vychází z kritérií stanovených směrnicí NIS2, například podle velikosti firmy, počtu zaměstnanců, hodnoty aktiv či obratu a významu poskytovaných služeb pro společnost.

Na základě analýzy zjistíte, zda na vás dopadá vyšší či nižší režim povinností. Vyšší režim znamená širší rozsah opatření v souladu s náročnějšími požadavky, nižší režim se zaměřuje na základní bezpečnostní opatření kybernetické hygieny. K tomu lze využít i dostupnou „kalkulačku“ na portálu NÚKIB.

2. Zmapování aktuálního stavu a slabin

Dalším krokem je důkladné zmapování současného stavu kybernetické bezpečnosti ve firmě:

  • Identifikace klíčových aktiv – fyzických (servery, zařízení), digitálních (data, systémy) i lidských zdrojů.
  • Analýza kybernetických rizik – hodnocení hrozeb a jejich dopadu na organizaci.
  • Dokumentace stávajících bezpečnostních opatření – technických i organizačních.
  • GAP analýza – porovnání současného stavu s požadavky nové legislativy a identifikace mezer.

Výsledkem je přehled o slabinách, rizicích a potřebných opatřeních pro naplnění zákonných požadavků.

3. Stanovení priorit a plánu adaptace

Na základě zmapování stavu a GAP analýzy je třeba nastavit realistický a proveditelný plán adaptace, který zohlední finanční a personální kapacity organizace. Prioritizujte klíčové oblasti a služby, které vyžadují nejrychlejší zavedení opatření. Důraz na správné plánování doporučuje i NÚKIB jako zásadní pro dlouhodobou udržitelnost souladu s legislativou.

4. Implementace bezpečnostních opatření

Praktická implementace opatření je klíčovou fází:

  • Zavedení technických i organizačních opatření – fyzická bezpečnost, šifrování, řízení přístupu.
  • Jmenování odpovědné osoby za kybernetickou bezpečnost (např. CISO).
  • Vypracování bezpečnostní dokumentace – politiky, plány řízení incidentů, metodiky.
  • Řízení dodavatelů – stanovení smluvních standardů a bezpečnostních záruk, pravidelné hodnocení dodavatelů.
  • Školení zaměstnanců – pravidelná osvěta o kybernetické hygieně a bezpečnostních postupech.
  • Testování a audit zavedených opatření – penetrační testy, simulace kybernetických útoků.

Dodržujte plán, postupujte krok za krokem a nezahlcujte organizační kapacity.

5. Kontinuální zlepšování kybernetické bezpečnosti

Kybernetická bezpečnost není jednorázová záležitost. Vyžaduje průběžné monitorování, aktualizace a přizpůsobení se novým hrozbám a legislativním změnám. Pravidelné audity a testy zajistí, že vaše opatření budou stále efektivní.

Doporučení na závěr

  • Nepodceňujte přípravu na nový zákon o kybernetické bezpečnosti – začněte s adaptačním projektem co nejdříve.
  • Řiďte se zásadou přiměřenosti – investujte do bezpečnostních opatření odpovídajících rizikům.
  • Většinu základních kroků zvládnete sami, postupujte systematicky a plánovitě.
  • Kybernetická bezpečnost znamená nejen legislativní soulad, ale i ochranu dat, systémů, dobré reputace a kontinuity vašeho podnikání.

Připravte svou firmu na nové výzvy v oblasti kybernetické bezpečnosti a získejte jistotu, že splníte všechny povinnosti podle platného zákona.

Tip pro vás!↘️

Nový zákon o kybernetické bezpečnosti 2025 SCHVÁLEN: povinnosti, postupy, sankce
Termín: 5. 6. 2025 | Online – živý přenos

Další články

Komunikace s rodiči v mateřské škole: Jak budovat důvěru a zlepšit spolupráci

Kvalitní komunikace s rodiči v mateřské škole je klíčová pro vytváření pozitivního prostředí, ve kterém se dítě cítí bezpečně a...

Nový zákon o kybernetické bezpečnosti od 1. 11. 2025: Co přináší firmám v Česku?

Od 1. listopadu 2025 vstupuje v platnost nový zákon o kybernetické bezpečnosti, který zásadně mění pravidla pro tisíce firem v...

Co dělat, když někdo poškodí jméno vaší firmy?

Poškození dobré pověsti firmy není jen otázkou morálky – může jít o právně postižitelné jednání. Ačkoliv se to často týká...

Letní logopedická cvičení: Hravý rozvoj řeči a komunikace dětí

Logopedická cvičení pro děti nemusí být nudná ani stereotypní. Právě naopak – léto je ideální čas na hravé logopedické aktivity,...

Nová povinnost opravy odpočtu DPH při neuhrazené pohledávce podle § 74b od 1. 1. 2025

Zákon o dani z přidané hodnoty č. 235/2004 Sb. prošel rozsáhlou novelizací zákonem č. 461/2024 Sb., který přinesl řadu významných...

E-mail a telefon bývalého zaměstnance: Jak správně postupovat a neporušit GDPR?

Ukončení pracovního poměru zaměstnance přináší řadu organizačních i právních kroků. Kromě předání agendy, vrácení pracovních prostředků či vystavení zápočtového listu...