Co přinesla novela trestního zákoníku o redukci typů věznic

V současnosti dle § 56 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, existují v ČR věznice se zvýšenou ostrahou, ostrahou, dozorem a dohledem, přičemž o zařazení pachatelů rozhoduje soud s ohledem na druh trestného činu a trestní minulost pachatele. Nová úprava nadále počítá s úlohou soudů při rozhodování o zařazení odsouzených do jednoho ze dvou typů věznic, avšak v souvislosti s předcházením korupci by se na tomto rozhodnutí dále podílel vychovatel, speciální pedagog, psycholog a sociální pracovník.

V jednotlivých věznicích by měla existovat tři oddělení, která by se mezi sebou lišila způsobem zabezpečení a do nichž by byli vězni zařazováni a přeřazováni Vězeňskou službou. V současnosti tato pravomoc dle § 57 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, spadá do působnosti soudů. Důvodem této novely je mimo jiné to, že soudy přistupují k zařazování odsouzených do jednotlivých typů věznic rozdílně, takže obdobně rizikoví pachatelé se stejnou délkou trestu a stejnou charakteristikou osobnosti končí v různých typech věznic.

Ministerstvo spravedlnosti od této novely očekává, že přispěje ke snížení recidivy, k lepší resocializaci pachatelů a ke zvýšení bezpečnosti ve věznicích. Účinnost novely se předpokládá od 1. října roku 2017.

Přečtěte si informace také o dalších novinkách a změnách v legislativě z pera JUDr. Dušana Ružiče, Ph.D., z advokátní kanceláře Ružič & Partneři v časopise Statutární zástupce firmy, jediném titulu svého druhu u nás, který právě úspěšně pokračuje čtvrtým ročníkem.