Právní nejistota ohledně souběhu funkcí stále skrývá nepříjemná překvapení
Zaměstnanci se řídí zákoníkem práce, za odvedenou práci dostávají mzdu, z níž jsou odváděny dávky na sociální zabezpečení a nemocenské pojištění, mohou využívat i další benefity a odpracované roky se jim započítávají do důchodu. Na statutárního zástupce společnosti se vztahuje obchodní zákoník, pracuje na základě smlouvy o výkonu funkce a je za vykonanou práci odměňován. Obě funkce se také liší výší odváděných daní, výpovědní lhůtou či rozsahem odpovědnosti za způsobenou škodu.
Problém nastává ve chvíli, kdy obě funkce vykonává tatáž osoba, která má v pracovní smlouvě i ve smlouvě o výkonu funkce uvedenu stejnou náplň práce. Klasickým příkladem je jednatel firmy, který je zároveň jejím vrcholovým manažerem.
Přelomovým datem v problematice souběhu funkcí je 1. leden 2012, kdy došlo novelizací zákona o daních z příjmu k uznání daňových odvodů statutárních zástupců a kdy novela obchodního zákoníku č. 351/2011 Sb. v paragrafu 66 oficiálně souběh funkcí povolila. Tím je však souběh funkcí vyřešen jen částečně – do budoucnosti! Stále hrozí rizika spojená s obdobím před rokem 2012. Navíc zákon o obchodních korporacích, účinný od ledna 2014, se bude postavením statutárního orgánu a podobě jeho smluvních vztahů ke společnosti ještě podrobněji věnovat.
Bližší informace o současném stavu i připravovaných změnách se dozvíte na celodenním veřejném semináři Souběh funkce statutárního zástupce a pracovního poměru, který pořádáme v úterý 17. července 2012 v Praze. Jeho lektorkou bude Mgr. Klára Valentová. Poskytne vám zcela konkrétní rady, čeho se vyvarovat, jak postupovat a jak upravit smlouvu, aby byla v souladu s platnou legislativou.
Této problematice se věnuje také pravidelně aktualizovaná multimediální publikace Osobní odpovědnost a rizika statutárních zástupců a ředitelů, do jejíhož obsahu můžete nahlédnout pod tímto odkazem zde.