Rozsudek soudu potvrdil neplatnost výpovědi ve zkušební době, která nebyla správně sjednána

Rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2011, sp. zn. 21 Cdo 1518/2010, se ruší rozsudek krajského soudu a věc se vrací Krajskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

 

Stručný popis případu:

Se zaměstnancem byla ústně uzavřena pracovní smlouva. Nedošlo k písemnému ujednání zkušební doby. Zaměstnavatel zrušil pracovní poměr ve zkušební době.

Zaměstnanec se domáhal určení, že zrušení pracovního poměru je neplatné, neboť zkušební doba nebyla platně sjednána.

Domáhal se také zaplacení náhrady mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu, kdy mu zaměstnavatel nepřiděloval práci, ačkoli zaměstnanec oznámil, že trvá na dalším přidělování práce a pokračování pracovního poměru.

U krajského soudu uspěl zaměstnanec jen částečně. Soud dovodil, že k platnému zrušení pracovního poměru, který vznikl ústním ujednáním, skutečně nedošlo, protože nebyla platně sjednána zkušební doba. Právo na náhradu mzdy ovšem přiznal soud ve snížené výši, protože dovodil, že zaměstnanec za dobu trvání sporu uzavřel jiný pracovní poměr s jiným zaměstnavatelem a tím dal najevo, že na dalším zaměstnávání v pracovním poměru u dosavadního zaměstnavatele netrvá.

Nejvyšší soud na základě dovolání rozsudek krajského soudu zrušil. Potvrdil, že došlo k neplatnému rozvázání pracovního poměru ve zkušební době. Dále ale uvedl, že ze skutečnosti, že si zaměstnanec za doby trvání sporu našel jiné zaměstnání, nelze dovodit, že na přidělování práce netrvá, a došlo tak ke skončení pracovního poměru. Pracovní poměr totiž nadále trvá a zaměstnanci vzniká právo na náhradu mzdy za celou dobu, po kterou mu zaměstnavatel nepřiděloval práci.

 

Přehled aktuálních soudních rozhodnutí včetně popisu jednotlivých případů a odůvodnění naleznete na CD-ROMu Pohotový společník personalisty.

Další články

EU chce víc chránit lesy. Přísná pravidla pro firmy prošla vládou

V probíhající koaliční krizi zapadlo rozhodnutí, které může zásadně ovlivnit českou ekonomiku. Vláda schválila návrh, který zavádí kontroverzní evropské nařízení...

Odklady povinné školní docházky: MŠ i ZŠ čeká převratná změna

Velký problém představují pro české školství stále častější odklady školní docházky. Jejich míra místy dosahuje až 25 procent, což je...

Povinná výměna starých kotlů do 1. 9. 2024

Zákon o ochraně ovzduší zakazuje používání kotlů na pevná paliva:• vyrobených před rokem 2000 (do té doby se nepoužívaly tzv....

Nová pravidla pro zaměstnávání cizinců od 1. 7. 2024

Novela zákona o zaměstnanosti a s ní související nařízení vlády č. 158/2024 Sb., mění s účinností od 1. 7. 2024 povinnosti zaměstnavatelů...

Změny v zaměstnávání dohodářů od července

Od července budou muset zaměstnavatelé hlásit České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) všechny své zaměstnance na dohodu o provedení práce (DPP),...

Nové nařízení Evropské unie o AI schváleno

Evropský parlament schválil 13. 4. 2024 nařízení označované jako Akt o umělé inteligenci (AI Act). Jde o je první komplexní zákon...