Švarcsystém v roce 2025: Jaká rizika hrozí firmám a podnikatelům?
Švarcsystém se v roce 2025 dostává do centra pozornosti díky nové právní úpravě. Od 1. ledna 2025 totiž vstoupila v platnost novela zákona o zaměstnanosti a také novela zákona o inspekci práce, které zpřísňují postihy za nelegální práci a zastřenou závislou práci vykonávanou pod záminkou podnikání. Co konkrétně se mění a na co si musí dát firmy pozor, pokud spolupracují s OSVČ?
Co je švarcsystém a proč je nelegální?
Podle § 2 zákoníku práce je závislá práce taková, kterou zaměstnanec vykonává osobně, pod vedením zaměstnavatele, na jeho odpovědnost a v jeho prospěch. Tato práce musí být vykonávána na základě pracovního poměru nebo dohody. Pokud však firma naváže spolupráci s OSVČ, ale reálně jsou splněny znaky závislé práce, jedná se o tzv. švarcsystém.
Švarcsystém je tedy situace, kdy zaměstnavatel obchází zákon a místo uzavření pracovního poměru využívá podnikatelskou smlouvu (např. smlouvu o dílo či příkazní smlouvu), přestože fakticky vzniká vztah podřízenosti.
Švarcsystém 2025: Co se mění?
Od 1. 1. 2025 nabývá účinnosti zákon č. 470/2024 Sb., který přináší několik zásadních změn:
- Vyšší pokuty za švarcsystém – pokuty za umožnění výkonu nelegální práce nyní dosahují až 10 milionů Kč.
- Zákaz činnosti až na 2 roky – nově může být firmě, která umožnila švarcsystém, uložen zákaz podnikání.
- Veřejné zveřejnění přestupku – rozhodnutí o přestupku bude po dobu jednoho roku zveřejněno na úřední desce Státního úřadu inspekce práce.
- Skryté nahrávky – inspektoři práce mohou pořizovat audio, video či kombinované záznamy bez vědomí kontrolovaných osob, pokud není jiná možnost, jak přestupek prokázat.
Jaké pokuty za švarcsystém hrozí?
Za porušení zákona a umožnění výkonu nelegální práce může inspekce práce uložit:
- Pokutu od 50 000 Kč do 10 000 000 Kč
- Zákaz činnosti až na 2 roky
- Veřejné označení za nespolehlivého zaměstnavatele, což výrazně zkomplikuje možnost zaměstnávat cizince a získat příspěvky na zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
- Ztrátu povolení k činnosti agentury práce
Rizika spolupráce s OSVČ v roce 2025
Spolupráce s OSVČ (osobou samostatně výdělečně činnou) zůstává legální, pokud má skutečně charakter podnikání – tedy pokud OSVČ pracuje samostatně, na vlastní odpovědnost, svým jménem a za účelem dosažení zisku.
Není však přípustné, aby firma:
- zadávala OSVČ pokyny jako zaměstnanci,
- určovala jí pracovní dobu a místo výkonu práce,
- kontrolovala způsob provádění práce,
- vyžadovala výlučnou osobní účast a podřízenost.
V takovém případě se totiž nelegálně zastírá závislá práce, což je jádro problému švarcsystému.
Legální nastavení spolupráce s OSVČ
Aby se firma vyhnula postihům za švarcsystém, musí být spolupráce s OSVČ nastavena správně:
- Žádné přímé řízení OSVČ ze strany zadavatele.
- OSVČ si určuje pracovní dobu, místo výkonu i způsob provedení práce sama.
- Spolupráce probíhá na základě smlouvy o dílo nebo příkazní smlouvy.
- Výsledkem je faktura a OSVČ si sama odvádí daně a pojištění.
Výhody a nevýhody spolupráce s OSVČ
Výhody | Nevýhody |
---|---|
Nižší odvody než u zaměstnanců | Riziko kvalifikace jako švarcsystém |
Flexibilita smluvních podmínek | Neexistence pracovněprávní ochrany |
Možnost spolupráce na dílčích projektech | Riziko sankcí při špatném nastavení vztahu |
Jak se vyhnout švarcsystému v roce 2025?
- Proveďte revizi smluv s OSVČ.
- Zkontrolujte, zda spolupráce nevykazuje znaky závislé práce.
- Zvažte přechod na pracovní poměr u rizikových pozic.
- Vzdělávejte vedení a HR o rizicích švarcsystému.
- Konzultujte právní nastavení s odborníkem na pracovní právo.
Švarcsystém v roce 2025 je velké riziko
Zpřísnění legislativy proti švarcsystému v roce 2025 ukazuje jasný směr: stát chce důsledně rozlišovat mezi zaměstnanci a podnikateli. Předstírání podnikání v rámci švarcsystému se nevyplácí – nejen kvůli hrozícím pokutám, ale i kvůli ztrátě důvěryhodnosti a podnikatelských možností. Správně nastavená spolupráce s OSVČ však může zůstat výhodnou alternativou – pokud se dodrží pravidla.