Whistleblowing schválen: Co musíte zavést od 1. 8.?

Nový zákon o ochraně oznamovatelů, který v Česku zavádí whistleblowing, byl schválen. Zaměstnavatelé se tak musí rychle připravit na celou řadu nových povinností. Co musíte nově zavést a kolik na to máte času?

Zaměstnavatelé zaměstnávající 250 zaměstnanců a více musí procesy, které nový zákon předpokládá, zavést již od 1. srpna tohoto roku. To samé platí též pro obce a veřejné zadavatele. Zaměstnavatelé s počtem zaměstnanců v rozmezí 50 až 249 mají času o něco více, povinnosti musí zavést do 15. prosince. Do rozhodného počtu zaměstnanců se započítávají nejen osoby pracující na hlavní pracovní poměr, ale i dohodáři či agenturní zaměstnanci. Za rozhodný den k určení počtu zaměstnanců se považuje 1. leden příslušného kalendářního roku.

Hlavní úloha příslušné osoby

Ochrana podle nového zákona se vztahuje jak na osoby oznamovatelů, tak také na osoby blízké a na ty, kdo se podíleli na přípravě oznámení. Hlavní a zásadní úkol, který z nového zákona vyplývá, je povinnost zřídit vnitřní oznamovací systém. Každý povinný subjekt bude muset určit příslušnou osobu, na kterou v souvislosti s oznamovacím systémem dopadá celá řada úkolů. Touto osobou může být pouze bezúhonná, plně svéprávná a zletilá fyzická osoba. Není přitom nutné, aby šlo výhradně o zaměstnance, může se jednat také o externistu. Mezi hlavní povinnosti příslušné osoby patří podle textace zákona především:

  • Přijímat a posuzovat důvodnost oznámení
  • Navrhovat opatření k nápravě
  • Vést evidenci údajů o přijatých oznámeních
  • Archivovat oznámení po dobu 5 let ode dne jejich přijetí
  • Povinnost zachovávat mlčenlivost

Pozor na striktní lhůty

O přijetí oznámení navíc bude příslušná osoba muset oznamovatele ve lhůtě 7 dnů písemně vyrozumět. Do 30 dnů má následně povinnost posoudit jeho důvodnost a informovat oznamovatele o výsledcích. Tuto lhůtu lze v případě komplikovaných případů o dalších 30 dnů prodloužit, a to nejvýše dvakrát. Pokud příslušná osoba dospěje k závěru, že je oznámení důvodné, navrhne povinnému subjektu opatření, které je třeba učinit k nápravě či prevenci protiprávního stavu. V případě opačného závěru oznamovatele písemně upozorní, že oznámení bylo shledáno jako nedůvodné a poučí jej o právu učinit oznámení u příslušného orgánu veřejné moci.

Za nesplnění povinností, které zaměstnavatelům v pozici povinných subjektů z nového zákona vyplývají, hrozí pokuta až milion korun. Sankci lze v praxi uložit například za to, že povinný subjekt nezajistí možnost podat oznámení, neurčí příslušnou osobu či neučiní nic proti tomu, aby byl oznamovatel vystaven odvetným opatřením.

Další články

Změny v zaměstnávání dohodářů od července

Od července budou muset zaměstnavatelé hlásit České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) všechny své zaměstnance na dohodu o provedení práce (DPP),...

Nové nařízení Evropské unie o AI schváleno

Evropský parlament schválil 13. 4. 2024 nařízení označované jako Akt o umělé inteligenci (AI Act). Jde o je první komplexní zákon...

Nový stavební zákon od 1. 7. 2024: Základní principy povolení stavby v novém zákoně a lhůty úřadů

Novou metodiku, která počítá se zajištěním dietní stravy pro celiaky a žáky a studenty s dalšími dietami souvisejícími s jejich zdravotním stavem, představili...

Strava pro celiaky, diabetiky i další: Nová metodika řeší dietní stravu ve školách

Novou metodiku, která počítá se zajištěním dietní stravy pro celiaky a žáky a studenty s dalšími dietami souvisejícími s jejich zdravotním stavem, představili...

Další změny v dohodách: Jedna hlavní DPP, ty vedlejší budou s limitem

Ještě než nabydou účinnosti změny v dohodách od 1. 7. 2024, už se mluví o dalších. I přesto, že stále probíhají diskuse...

Stát vyčlenil 500 milionů pro dotace na odpadové hospodářství

V rámci 59. výzvy Operačního programu Životní prostředí se otevírá příjem žádostí o dotaci na podporu třídění odpadu a předcházení jeho...