Whistleblowing schválen: Co musíte zavést od 1. 8.?

Nový zákon o ochraně oznamovatelů, který v Česku zavádí whistleblowing, byl schválen. Zaměstnavatelé se tak musí rychle připravit na celou řadu nových povinností. Co musíte nově zavést a kolik na to máte času?

Zaměstnavatelé zaměstnávající 250 zaměstnanců a více musí procesy, které nový zákon předpokládá, zavést již od 1. srpna tohoto roku. To samé platí též pro obce a veřejné zadavatele. Zaměstnavatelé s počtem zaměstnanců v rozmezí 50 až 249 mají času o něco více, povinnosti musí zavést do 15. prosince. Do rozhodného počtu zaměstnanců se započítávají nejen osoby pracující na hlavní pracovní poměr, ale i dohodáři či agenturní zaměstnanci. Za rozhodný den k určení počtu zaměstnanců se považuje 1. leden příslušného kalendářního roku.

Hlavní úloha příslušné osoby

Ochrana podle nového zákona se vztahuje jak na osoby oznamovatelů, tak také na osoby blízké a na ty, kdo se podíleli na přípravě oznámení. Hlavní a zásadní úkol, který z nového zákona vyplývá, je povinnost zřídit vnitřní oznamovací systém. Každý povinný subjekt bude muset určit příslušnou osobu, na kterou v souvislosti s oznamovacím systémem dopadá celá řada úkolů. Touto osobou může být pouze bezúhonná, plně svéprávná a zletilá fyzická osoba. Není přitom nutné, aby šlo výhradně o zaměstnance, může se jednat také o externistu. Mezi hlavní povinnosti příslušné osoby patří podle textace zákona především:

  • Přijímat a posuzovat důvodnost oznámení
  • Navrhovat opatření k nápravě
  • Vést evidenci údajů o přijatých oznámeních
  • Archivovat oznámení po dobu 5 let ode dne jejich přijetí
  • Povinnost zachovávat mlčenlivost

Pozor na striktní lhůty

O přijetí oznámení navíc bude příslušná osoba muset oznamovatele ve lhůtě 7 dnů písemně vyrozumět. Do 30 dnů má následně povinnost posoudit jeho důvodnost a informovat oznamovatele o výsledcích. Tuto lhůtu lze v případě komplikovaných případů o dalších 30 dnů prodloužit, a to nejvýše dvakrát. Pokud příslušná osoba dospěje k závěru, že je oznámení důvodné, navrhne povinnému subjektu opatření, které je třeba učinit k nápravě či prevenci protiprávního stavu. V případě opačného závěru oznamovatele písemně upozorní, že oznámení bylo shledáno jako nedůvodné a poučí jej o právu učinit oznámení u příslušného orgánu veřejné moci.

Za nesplnění povinností, které zaměstnavatelům v pozici povinných subjektů z nového zákona vyplývají, hrozí pokuta až milion korun. Sankci lze v praxi uložit například za to, že povinný subjekt nezajistí možnost podat oznámení, neurčí příslušnou osobu či neučiní nic proti tomu, aby byl oznamovatel vystaven odvetným opatřením.

Další články

Novela vyhlášky mění pravidla výstavby od 1. července 2026

Od 1. července 2026 je účinná vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 97/2026 Sb., která mění vyhlášku č. 146/2024 Sb.,...

Zaměstnávání asistentů pedagoga ve škole

Změna financování asistentů pedagoga: Školy i odborníci mají obavy

Navrhovaná novela školského zákona změní působení asistentů pedagoga ve školách. Kritici se obávají snížení prostředků na podporu žáků.

Novela k ochraně obchodního tajemství od 1. 1. 2027: firmy čekají jasnější pravidla

Co dnes ve firmě skutečně představuje obchodní tajemství? Jsou vaše know-how, interní data, obchodní strategie nebo AI workflow opravdu chráněné?

Povinná digitalizace podle evropské směrnice ViDA

Evropská směrnice ViDA nařizuje českým firmám vytvářet a přijímat faktury ve speciálním elektronickém formátu.

Škola camera

Můžete použít fotografii nebo video dítěte k propagaci školy?

Můžete použít fotografii dítěte k propagaci školy? A co natáčení videí a další? Pozor na přísná pravidla GDPR ve škole.

Kontrola firemní e-mailové komunikace: Kde jsou zákonné hranice?

Kdy můžete nahlížet do firemního e-mailu zaměstnance a kdy to máte podle zákona výslovně zakázáno?