Co dělat, když někdo poškodí jméno vaší firmy?

Poškození dobré pověsti firmy není jen otázkou morálky – může jít o právně postižitelné jednání. Ačkoliv se to často týká jednotlivců, i právnická osoba má právo domáhat se zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která jí byla způsobena například pomluvou, nepravdivým tvrzením nebo útokem na dobré jméno značky. Co přesně zákon říká o ochraně firemní pověsti? A jaký je aktuální postoj soudů?


Co je to nemajetková újma a jak se liší od majetkové?

Z právního hlediska rozlišujeme majetkovou a nemajetkovou újmu.

  • Majetková škoda znamená finanční ztrátu – například ušlý zisk nebo přímou škodu na majetku.
  • Nemajetková újma postihuje nehmotné hodnoty, jako je například pověst, důstojnost nebo dobré jméno.

U fyzických osob je ochrana před nemajetkovou újmou jasně definována. Osoba, jejíž čest nebo důstojnost byla dotčena, má právo na omluvu, odstranění následků a případně i peněžité zadostiučinění. Ale co když se poškození týká firmy?


Může se firma bránit proti poškození své pověsti?

Ačkoliv se v občanském zákoníku přímo nehovoří o zadostiučinění za nemajetkovou újmu právnických osob, možnost domáhat se ochrany dobré pověsti firmy zde existuje. Podle § 135 občanského zákoníku má právnická osoba právo požadovat, aby bylo od neoprávněného zásahu do její pověsti upuštěno a aby byl odstraněn jeho následek.

Zákon tak firmám výslovně přiznává ochranu například v případě:

  • neoprávněného užití názvu společnosti,
  • zpochybnění práv k názvu,
  • nepravdivého nebo poškozujícího tvrzení v médiích, na internetu nebo v obchodním styku.

Zadostiučinění za nemajetkovou újmu: Omluva i peníze

Nemajetková újma u právnické osoby se sice obtížně vyčísluje, ale její dopad může být zásadní – například ztráta důvěry obchodních partnerů, poškození reputace nebo pokles hodnoty značky.

Zákon umožňuje požadovat zadostiučinění:

  • nepeněžité – například formou veřejné omluvy nebo zveřejnění soudního rozsudku,
  • peněžité – pokud omluva nebo jiné prostředky nejsou dostačující.

Výši peněžité satisfakce určuje soud podle závažnosti zásahu, jeho dopadu a dalších okolností (§ 2955 OZ).


Co říká aktuální judikatura?

Zatímco Nejvyšší soud v roce 2021 zastával názor, že právnické osoby nemají nárok na náhradu nemajetkové újmy, protože občanský zákoník to výslovně neuvádí, Ústavní soud v roce 2025 rozhodl jinak.

Ve svém přelomovém nálezu (Pl. ÚS 26/24) konstatoval, že:

  • Ochrana dobré pověsti musí být dostupná i právnickým osobám, jinak jde o nepřiměřené omezení právní ochrany.
  • Nekonzistence v právní úpravě ohrožuje důvěru ve stabilitu právního řádu.
  • Pověst firmy je hodnotou, kterou je třeba chránit, podobně jako u jednotlivců.

Tento nález otevřel cestu k tomu, aby se firmy mohly domáhat zadostiučinění za poškození svého jména i mimo rámec nekalé soutěže nebo jiných zvláštních případů.


Zásah do dobré pověsti firmy: Jak se bránit?

Pokud máte podezření, že někdo poškodil jméno vaší společnosti, postupujte následovně:

  1. Zdokumentujte zásah – shromážděte důkazy o tom, co bylo řečeno nebo zveřejněno (např. výstřižky, záznamy, screenshoty).
  2. Vyhodnoťte dopad – např. ztráta klientů, pokles zakázek, mediální odezva.
  3. Obraťte se na právníka – specialista na ochranu dobré pověsti vám pomůže posoudit šanci na úspěch a doporučí další postup.
  4. Zvažte žalobu – domáhat se můžete nejen omluvy, ale i finančního zadostiučinění za nemajetkovou újmu.

Shrnutí: Dobrá pověst firmy má hodnotu – a zaslouží si ochranu

Poškození firemní pověsti může mít vážné důsledky pro podnikání i důvěryhodnost značky. I když občanský zákoník není v tomto ohledu zcela jasný, aktuální judikatura potvrzuje, že i právnické osoby mají nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu. Vyplatí se tedy svou pověst aktivně chránit a v případě zásahu jednat.

Tip pro vás!↘️

Statutární zástupce firmy

Statutární zástupce firmy

Časopis pro jednatele, členy představenstev a dozorčích rad

Další články

Letní logopedická cvičení: Hravý rozvoj řeči a komunikace dětí

Logopedická cvičení pro děti nemusí být nudná ani stereotypní. Právě naopak – léto je ideální čas na hravé logopedické aktivity,...

Nová povinnost opravy odpočtu DPH při neuhrazené pohledávce podle § 74b od 1. 1. 2025

Zákon o dani z přidané hodnoty č. 235/2004 Sb. prošel rozsáhlou novelizací zákonem č. 461/2024 Sb., který přinesl řadu významných...

E-mail a telefon bývalého zaměstnance: Jak správně postupovat a neporušit GDPR?

Ukončení pracovního poměru zaměstnance přináší řadu organizačních i právních kroků. Kromě předání agendy, vrácení pracovních prostředků či vystavení zápočtového listu...

Nové limity pro veřejné zakázky malého rozsahu od 3. 4. 2025: Co přináší novela ZZVZ?

Dne 3. dubna 2025 vstoupila v účinnost novela zákona o zadávání veřejných zakázek, provedená zákonem č. 69/2025 Sb. Tato novela...

Přesun financování nepedagogických pracovníků na zřizovatele od 1. 1. 2026

Od 1. ledna 2026 by měl v Česku vstoupit v platnost nový systém financování nepedagogických pracovníků ve školách. Novela školského...

Zaměstnanci jako IT hrozba firmy: Největší slabina kybernetické bezpečnosti?

Kybernetická bezpečnost firem čelí stále sofistikovanějším útokům, ale statistiky potvrzují jedno nepříjemné zjištění: největší IT hrozbu často představují samotní zaměstnanci....