Co dělat, když někdo poškodí jméno vaší firmy?

Poškození dobré pověsti firmy není jen otázkou morálky – může jít o právně postižitelné jednání. Ačkoliv se to často týká jednotlivců, i právnická osoba má právo domáhat se zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která jí byla způsobena například pomluvou, nepravdivým tvrzením nebo útokem na dobré jméno značky. Co přesně zákon říká o ochraně firemní pověsti? A jaký je aktuální postoj soudů?


Co je to nemajetková újma a jak se liší od majetkové?

Z právního hlediska rozlišujeme majetkovou a nemajetkovou újmu.

  • Majetková škoda znamená finanční ztrátu – například ušlý zisk nebo přímou škodu na majetku.
  • Nemajetková újma postihuje nehmotné hodnoty, jako je například pověst, důstojnost nebo dobré jméno.

U fyzických osob je ochrana před nemajetkovou újmou jasně definována. Osoba, jejíž čest nebo důstojnost byla dotčena, má právo na omluvu, odstranění následků a případně i peněžité zadostiučinění. Ale co když se poškození týká firmy?


Může se firma bránit proti poškození své pověsti?

Ačkoliv se v občanském zákoníku přímo nehovoří o zadostiučinění za nemajetkovou újmu právnických osob, možnost domáhat se ochrany dobré pověsti firmy zde existuje. Podle § 135 občanského zákoníku má právnická osoba právo požadovat, aby bylo od neoprávněného zásahu do její pověsti upuštěno a aby byl odstraněn jeho následek.

Zákon tak firmám výslovně přiznává ochranu například v případě:

  • neoprávněného užití názvu společnosti,
  • zpochybnění práv k názvu,
  • nepravdivého nebo poškozujícího tvrzení v médiích, na internetu nebo v obchodním styku.

Zadostiučinění za nemajetkovou újmu: Omluva i peníze

Nemajetková újma u právnické osoby se sice obtížně vyčísluje, ale její dopad může být zásadní – například ztráta důvěry obchodních partnerů, poškození reputace nebo pokles hodnoty značky.

Zákon umožňuje požadovat zadostiučinění:

  • nepeněžité – například formou veřejné omluvy nebo zveřejnění soudního rozsudku,
  • peněžité – pokud omluva nebo jiné prostředky nejsou dostačující.

Výši peněžité satisfakce určuje soud podle závažnosti zásahu, jeho dopadu a dalších okolností (§ 2955 OZ).


Co říká aktuální judikatura?

Zatímco Nejvyšší soud v roce 2021 zastával názor, že právnické osoby nemají nárok na náhradu nemajetkové újmy, protože občanský zákoník to výslovně neuvádí, Ústavní soud v roce 2025 rozhodl jinak.

Ve svém přelomovém nálezu (Pl. ÚS 26/24) konstatoval, že:

  • Ochrana dobré pověsti musí být dostupná i právnickým osobám, jinak jde o nepřiměřené omezení právní ochrany.
  • Nekonzistence v právní úpravě ohrožuje důvěru ve stabilitu právního řádu.
  • Pověst firmy je hodnotou, kterou je třeba chránit, podobně jako u jednotlivců.

Tento nález otevřel cestu k tomu, aby se firmy mohly domáhat zadostiučinění za poškození svého jména i mimo rámec nekalé soutěže nebo jiných zvláštních případů.


Zásah do dobré pověsti firmy: Jak se bránit?

Pokud máte podezření, že někdo poškodil jméno vaší společnosti, postupujte následovně:

  1. Zdokumentujte zásah – shromážděte důkazy o tom, co bylo řečeno nebo zveřejněno (např. výstřižky, záznamy, screenshoty).
  2. Vyhodnoťte dopad – např. ztráta klientů, pokles zakázek, mediální odezva.
  3. Obraťte se na právníka – specialista na ochranu dobré pověsti vám pomůže posoudit šanci na úspěch a doporučí další postup.
  4. Zvažte žalobu – domáhat se můžete nejen omluvy, ale i finančního zadostiučinění za nemajetkovou újmu.

Shrnutí: Dobrá pověst firmy má hodnotu – a zaslouží si ochranu

Poškození firemní pověsti může mít vážné důsledky pro podnikání i důvěryhodnost značky. I když občanský zákoník není v tomto ohledu zcela jasný, aktuální judikatura potvrzuje, že i právnické osoby mají nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu. Vyplatí se tedy svou pověst aktivně chránit a v případě zásahu jednat.

Tip pro vás!↘️

Statutární zástupce firmy

Statutární zástupce firmy

Časopis pro jednatele, členy představenstev a dozorčích rad

Další články

GDPR a automatizované systémy

GDPR a automatizované systémy: Jaké nové povinnosti čekají zaměstnavatele od 1. 12. 2026?

Používání automatizovaných systémů na pracovišti bude od 1. 12. 2026 spojeno s novými povinnostmi. Důvodem je připravovaná novela zákoníku práce,...

JMHZ a automatické kontroly: Na co si musí dát zaměstnavatelé pozor?

JMHZ a automatické kontroly: Na co si musí dát zaměstnavatelé pozor?

Od letošního roku přináší JMHZ zásadní změnu v tom, jak stát získává informace o zaměstnancích a zaměstnavatelích. Do konce roku...

Švarcsystém

Švarcsystém od 1. 12. 2026: Jak se změní posuzování závislé práce

Návrh nového zákona o platformové práci obsahuje také doprovodnou novelu zákoníku práce, která mění způsob, jak bude posuzována závislá práce....

Legislativní změny ve školství: Na co se musí školy připravit ve školním roce 2026/2027

Školní rok 2026/2027: Legislativní změny, které ovlivní fungování škol

Školní rok 2026/2027 přináší významné legislativní změny ve školství ve školním roce 2026/2027, které ovlivní fungování mateřských škol, základních škol...

EET 2.0

EET 2.0 od 1. 1. 2027: Elektronická evidence tržeb se vrací v nové podobě

Čtvrtého května 2026 schválila vláda návrh zákona, který má od 1. 1. 2027 obnovit systém elektronické evidence tržeb (EET). Nová...

Státní zaměstnanci přecházejí pod zákoník práce

Státní zaměstnanci přecházejí pod zákoník práce od 1. 9. 2026: Jaké změny přinese nový zákon?

Od 1. září 2026 by měl začít platit nový zákon o státních zaměstnancích, který nahradí dosavadní úpravu státní služby. Nejde...