Co dělat, když někdo poškodí jméno vaší firmy?

Poškození dobré pověsti firmy není jen otázkou morálky – může jít o právně postižitelné jednání. Ačkoliv se to často týká jednotlivců, i právnická osoba má právo domáhat se zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která jí byla způsobena například pomluvou, nepravdivým tvrzením nebo útokem na dobré jméno značky. Co přesně zákon říká o ochraně firemní pověsti? A jaký je aktuální postoj soudů?


Co je to nemajetková újma a jak se liší od majetkové?

Z právního hlediska rozlišujeme majetkovou a nemajetkovou újmu.

  • Majetková škoda znamená finanční ztrátu – například ušlý zisk nebo přímou škodu na majetku.
  • Nemajetková újma postihuje nehmotné hodnoty, jako je například pověst, důstojnost nebo dobré jméno.

U fyzických osob je ochrana před nemajetkovou újmou jasně definována. Osoba, jejíž čest nebo důstojnost byla dotčena, má právo na omluvu, odstranění následků a případně i peněžité zadostiučinění. Ale co když se poškození týká firmy?


Může se firma bránit proti poškození své pověsti?

Ačkoliv se v občanském zákoníku přímo nehovoří o zadostiučinění za nemajetkovou újmu právnických osob, možnost domáhat se ochrany dobré pověsti firmy zde existuje. Podle § 135 občanského zákoníku má právnická osoba právo požadovat, aby bylo od neoprávněného zásahu do její pověsti upuštěno a aby byl odstraněn jeho následek.

Zákon tak firmám výslovně přiznává ochranu například v případě:

  • neoprávněného užití názvu společnosti,
  • zpochybnění práv k názvu,
  • nepravdivého nebo poškozujícího tvrzení v médiích, na internetu nebo v obchodním styku.

Zadostiučinění za nemajetkovou újmu: Omluva i peníze

Nemajetková újma u právnické osoby se sice obtížně vyčísluje, ale její dopad může být zásadní – například ztráta důvěry obchodních partnerů, poškození reputace nebo pokles hodnoty značky.

Zákon umožňuje požadovat zadostiučinění:

  • nepeněžité – například formou veřejné omluvy nebo zveřejnění soudního rozsudku,
  • peněžité – pokud omluva nebo jiné prostředky nejsou dostačující.

Výši peněžité satisfakce určuje soud podle závažnosti zásahu, jeho dopadu a dalších okolností (§ 2955 OZ).


Co říká aktuální judikatura?

Zatímco Nejvyšší soud v roce 2021 zastával názor, že právnické osoby nemají nárok na náhradu nemajetkové újmy, protože občanský zákoník to výslovně neuvádí, Ústavní soud v roce 2025 rozhodl jinak.

Ve svém přelomovém nálezu (Pl. ÚS 26/24) konstatoval, že:

  • Ochrana dobré pověsti musí být dostupná i právnickým osobám, jinak jde o nepřiměřené omezení právní ochrany.
  • Nekonzistence v právní úpravě ohrožuje důvěru ve stabilitu právního řádu.
  • Pověst firmy je hodnotou, kterou je třeba chránit, podobně jako u jednotlivců.

Tento nález otevřel cestu k tomu, aby se firmy mohly domáhat zadostiučinění za poškození svého jména i mimo rámec nekalé soutěže nebo jiných zvláštních případů.


Zásah do dobré pověsti firmy: Jak se bránit?

Pokud máte podezření, že někdo poškodil jméno vaší společnosti, postupujte následovně:

  1. Zdokumentujte zásah – shromážděte důkazy o tom, co bylo řečeno nebo zveřejněno (např. výstřižky, záznamy, screenshoty).
  2. Vyhodnoťte dopad – např. ztráta klientů, pokles zakázek, mediální odezva.
  3. Obraťte se na právníka – specialista na ochranu dobré pověsti vám pomůže posoudit šanci na úspěch a doporučí další postup.
  4. Zvažte žalobu – domáhat se můžete nejen omluvy, ale i finančního zadostiučinění za nemajetkovou újmu.

Shrnutí: Dobrá pověst firmy má hodnotu – a zaslouží si ochranu

Poškození firemní pověsti může mít vážné důsledky pro podnikání i důvěryhodnost značky. I když občanský zákoník není v tomto ohledu zcela jasný, aktuální judikatura potvrzuje, že i právnické osoby mají nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu. Vyplatí se tedy svou pověst aktivně chránit a v případě zásahu jednat.

Tip pro vás!↘️

Statutární zástupce firmy

Statutární zástupce firmy

Časopis pro jednatele, členy představenstev a dozorčích rad

Další články

Novela k ochraně obchodního tajemství od 1. 1. 2027 – firmy čekají jasnější pravidla

Co dnes ve firmě skutečně představuje obchodní tajemství? Jsou vaše know-how, interní data, obchodní strategie nebo AI workflow opravdu chráněné?

Evidence pracovní doby a evidence docházky

Evidence pracovní doby a evidence docházky: Jaké jsou povinnosti zaměstnavatele podle zákoníku práce?

Evidence pracovní doby patří mezi základní povinnosti každého zaměstnavatele. Správně vedené záznamy slouží jako podklad pro výpočet mzdy, náhrad mzdy...

Nová pravidla pro AI

AI Act: Nová pravidla pro umělou inteligenci. Koho se týkají a jaké povinnosti přinášejí?

AI Act, tedy nařízení o umělé inteligenci, představuje významnou součást evropské legislativy. Přestože vstoupil v platnost už 1. srpna 2024,...

Požárně bezpečnostní řešení

Požárně bezpečnostní řešení: Co musí obsahovat projektová dokumentace

Správné užívání a údržba budov z pohledu požární ochrany vychází z projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem. Její součástí je požárně...

eIDAS 2.0 ve spisové službě

eIDAS 2.0 ve spisové službě: Co přinese digitální identita občanům, firmám i veřejné správě

Nařízení eIDAS 2.0 přináší změny, které se dotknou fungování spisové služby, elektronické komunikace i ověřování totožnosti. Zásadní roli bude hrát...

ListoBOX

ListoBOX: první výdejní box pro virtuální sídla v Česku – každé druhé vyzvednutí probíhá mimo běžnou pracovní dobu

Analýza 2 595 vyzvednutí firemní pošty přes ListoBOX ukazuje, že 47 % z nich proběhlo mimo běžnou pracovní dobu (8:00–16:00)....