Duševní nepohoda u dětí a mladých lidí

Duševní nepohoda u dětí a dospívajících v posledních letech narůstá. Podle WHO až 14 % dětí a dospívajících ve věku 10 až 19 let zažije nějakou formu duševního onemocnění, přičemž polovina prvních příznaků se projeví před 14. rokem věku. Pandemická situace a válka na Ukrajině ještě prohloubily potřebu specializovaných služeb psychosociální podpory a duševního zdraví.

Nejčastější projevy duševní nepohody u žáků

1. Výkyvy nálad: smutek, strach, vztek, apatie, podrážděnost, úzkost, deprese.
2. Sociální vyhýbání nebo ulpívání: odcizování od přátel nebo naopak nutkavé kontakty.
3. Ztráta zájmu: nezájem o oblíbené aktivity.
4. Potíže s autoritami: konflikty s učiteli a autoritami.
5. Rizikové chování: užívání návykových látek, agrese.
6. Problémy se soustředěním: roztržitost, špatné soustředění.
7. Zhoršený školní prospěch.
8. Problémy se spánkem: nespavost nebo nadměrná spavost.
9. Fyzické symptomy: změny váhy, zvracení, bolesti hlavy a břicha.
10. Zanedbávání vzhledu nebo nutkavé lpění na vzhledu.
11. Nízké sebevědomí.
12. Halucinace: vidění či slyšení nereálných věcí.
13. Sebepoškozování: sebevražedné myšlenky či tendence.

Krátkodobá vs. dlouhodobá duševní nepohoda

Je důležité rozlišovat mezi krátkodobou nepohodou a rizikem duševní nemoci. Krátkodobá nepohoda může zahrnovat situačně vázaný smutek, stres nebo občasné změny nálad. Vážnější je situace, kdy žák prožívá dlouhodobou beznaděj, derealizaci nebo depersonalizaci.

Duševní nemoci u žáků

Mezi nejčastější duševní nemoci u žáků patří úzkostné poruchy (generalizovaná úzkostná porucha, specifické fobie, panická porucha, obsedantně-kompulzivní porucha, posttraumatická stresová porucha) a deprese. Další diagnózy mohou zahrnovat ADHD, abúzus návykových látek či poruchy přizpůsobení.

Pomoc ve škole

Pro učitele a ředitele je klíčové vědět, jak mohou dětem s duševními onemocněními pomoci. Tyto děti spadají do kategorie žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a mají nárok na podpůrná opatření dle vyhlášky č. 27/2016 Sb. Mezi podpůrná opatření patří individuální vzdělávací plány, relaxační pauzy, prodloužený čas na úkoly, podpůrný přístup, podpora asistenta pedagoga a využití silných stránek žáka.

Role školního poradenského pracoviště

Školní poradenské pracoviště hraje důležitou roli v podpoře žáků s duševními onemocněními. Může vytvořit pomocné materiály pro učitele, jako krizový plán, nebo se podílet na vzdělávání pedagogického sboru v oblasti duševních onemocnění.

Co může učitel dělat?

1. Zaujměte nehodnoticí stanovisko.
2. Vyhněte se moralizování a poučování.
3. Nedávejte konkrétní rady, pokud si nejste jistí.
4. Nesuďte a nehledejte viníky.
5. Naslouchejte jim.
6. Nezlehčujte problémy.
7. Zajistěte bezpečné prostředí.
8. Upozorněte na ohlašovací povinnost.
9. Dohodněte se, co bude následovat, a postup dodržte.
10. Předejte potřebné kontakty, včetně krizových linek.

Pokud vás zajímá více k problematice duševní nepohody u žáků – výjimečným pomocníkem pro vás bude naše unikátní multimediální publikace, která vám poskytne praktické rady, jak zvládnout akutní projevy studentů a nastavit účinnou podporu přímo ve škole!

Žák s psychickými problémy: Jak s ním pracovat ve škole