Whistleblowing schválen: Co musíte zavést od 1. 8.?

Nový zákon o ochraně oznamovatelů, který v Česku zavádí whistleblowing, byl schválen. Zaměstnavatelé se tak musí rychle připravit na celou řadu nových povinností. Co musíte nově zavést a kolik na to máte času?

Zaměstnavatelé zaměstnávající 250 zaměstnanců a více musí procesy, které nový zákon předpokládá, zavést již od 1. srpna tohoto roku. To samé platí též pro obce a veřejné zadavatele. Zaměstnavatelé s počtem zaměstnanců v rozmezí 50 až 249 mají času o něco více, povinnosti musí zavést do 15. prosince. Do rozhodného počtu zaměstnanců se započítávají nejen osoby pracující na hlavní pracovní poměr, ale i dohodáři či agenturní zaměstnanci. Za rozhodný den k určení počtu zaměstnanců se považuje 1. leden příslušného kalendářního roku.

Hlavní úloha příslušné osoby

Ochrana podle nového zákona se vztahuje jak na osoby oznamovatelů, tak také na osoby blízké a na ty, kdo se podíleli na přípravě oznámení. Hlavní a zásadní úkol, který z nového zákona vyplývá, je povinnost zřídit vnitřní oznamovací systém. Každý povinný subjekt bude muset určit příslušnou osobu, na kterou v souvislosti s oznamovacím systémem dopadá celá řada úkolů. Touto osobou může být pouze bezúhonná, plně svéprávná a zletilá fyzická osoba. Není přitom nutné, aby šlo výhradně o zaměstnance, může se jednat také o externistu. Mezi hlavní povinnosti příslušné osoby patří podle textace zákona především:

  • Přijímat a posuzovat důvodnost oznámení
  • Navrhovat opatření k nápravě
  • Vést evidenci údajů o přijatých oznámeních
  • Archivovat oznámení po dobu 5 let ode dne jejich přijetí
  • Povinnost zachovávat mlčenlivost

Pozor na striktní lhůty

O přijetí oznámení navíc bude příslušná osoba muset oznamovatele ve lhůtě 7 dnů písemně vyrozumět. Do 30 dnů má následně povinnost posoudit jeho důvodnost a informovat oznamovatele o výsledcích. Tuto lhůtu lze v případě komplikovaných případů o dalších 30 dnů prodloužit, a to nejvýše dvakrát. Pokud příslušná osoba dospěje k závěru, že je oznámení důvodné, navrhne povinnému subjektu opatření, které je třeba učinit k nápravě či prevenci protiprávního stavu. V případě opačného závěru oznamovatele písemně upozorní, že oznámení bylo shledáno jako nedůvodné a poučí jej o právu učinit oznámení u příslušného orgánu veřejné moci.

Za nesplnění povinností, které zaměstnavatelům v pozici povinných subjektů z nového zákona vyplývají, hrozí pokuta až milion korun. Sankci lze v praxi uložit například za to, že povinný subjekt nezajistí možnost podat oznámení, neurčí příslušnou osobu či neučiní nic proti tomu, aby byl oznamovatel vystaven odvetným opatřením.

Další články

EU chce víc chránit lesy. Přísná pravidla pro firmy prošla vládou

V probíhající koaliční krizi zapadlo rozhodnutí, které může zásadně ovlivnit českou ekonomiku. Vláda schválila návrh, který zavádí kontroverzní evropské nařízení...

Odklady povinné školní docházky: MŠ i ZŠ čeká převratná změna

Velký problém představují pro české školství stále častější odklady školní docházky. Jejich míra místy dosahuje až 25 procent, což je...

Povinná výměna starých kotlů do 1. 9. 2024

Zákon o ochraně ovzduší zakazuje používání kotlů na pevná paliva:• vyrobených před rokem 2000 (do té doby se nepoužívaly tzv....

Nová pravidla pro zaměstnávání cizinců od 1. 7. 2024

Novela zákona o zaměstnanosti a s ní související nařízení vlády č. 158/2024 Sb., mění s účinností od 1. 7. 2024 povinnosti zaměstnavatelů...

Změny v zaměstnávání dohodářů od července

Od července budou muset zaměstnavatelé hlásit České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) všechny své zaměstnance na dohodu o provedení práce (DPP),...

Nové nařízení Evropské unie o AI schváleno

Evropský parlament schválil 13. 4. 2024 nařízení označované jako Akt o umělé inteligenci (AI Act). Jde o je první komplexní zákon...