Státní zaměstnanci přecházejí pod zákoník práce od 1. 9. 2026: Jaké změny přinese nový zákon?

Od 1. září 2026 by měl začít platit nový zákon o státních zaměstnancích, který nahradí dosavadní úpravu státní služby. Nejde pouze o dílčí legislativní změnu, ale o zásadní proměnu fungování veřejné správy a právního postavení zaměstnanců správních úřadů.

Nejzásadnější změnou je přechod ze služebního poměru do režimu pracovního poměru, na který se bude subsidiárně vztahovat zákoník práce. Tato změna ovlivní jak personalistiku, tak řízení státní správy i samotné fungování úřadů.

---

Od správního řízení k pracovnímu právu

Dosavadní úprava byla postavena na principech správního práva a formalizovaných postupech správního řízení. Nový zákon tento model opouští a přechází do režimu pracovního práva, který klade větší důraz na smluvní vztahy a odpovědnost zaměstnavatele.

Změna přináší zejména:

• úbytek formalizovaných správních postupů,
• zjednodušení procesů,
• menší administrativní zátěž,
• větší význam pracovněprávních vztahů,
• nutnost orientace v judikatuře a praxi pracovního práva.

Současně se mění i pohled na řízení personálních procesů, kde bude klíčové správné nastavení interních pravidel.

---

🏢 Organizační struktura a řízení úřadů

Významnou roli získává nová podoba organizačního uspořádání. Dosavadní „vnitřní systemizace“ bude nahrazena organizační strukturou, která určí konkrétní pracovní místa, jejich zařazení i vymezení druhu práce.

Tato struktura bude více v kompetenci vedoucích správních úřadů, přičemž role Úřadu vlády se omezí pouze na vybrané případy. Pro praxi to znamená větší flexibilitu, ale také vyšší odpovědnost za správné nastavení vnitřního fungování úřadů.

---

💻 Digitalizace a změny ve výběrových řízeních

Zásadní změny přicházejí také v oblasti náboru zaměstnanců a výběrových řízení. Nový zákon dále posiluje digitalizaci a zjednodušení administrativy.

Hlavní změny:

• přihlášky pouze v elektronické podobě (elektronická přihláška),
• zjednodušení výběrového řízení,
• v některých případech není nutný pohovor,
• úbytek povinných dokumentů,
• zrychlení náboru zaměstnanců.

Tyto změny mají zefektivnit proces obsazování pracovních míst a přiblížit státní správu flexibilitě běžné v soukromém sektoru.

---

Změny pro vedoucí státní zaměstnance

Významné úpravy se týkají také vedoucích pozic. Nově se pětileté funkční období bude vztahovat i na vedoucí oddělení, což sjednocuje pravidla v rámci celé hierarchie státní správy.

Současně je za určitých podmínek umožněno prodloužení funkčního období dosavadního vedoucího zaměstnance bez potřeby jeho „přesoutěžení“. Změny doprovází také omezení politické angažovanosti vybraných vedoucích zaměstnanců.

---

Přechodná ustanovení k 1. 9. 2026

Velmi důležitou částí nové právní úpravy jsou přechodná ustanovení, která mají zajistit plynulý přechod státní správy na nový režim.

Počítá se s automatickým převedením stávajících státních zaměstnanců do režimu pracovního poměru, což má zajistit kontinuitu fungování úřadů. Přesto bude v některých případech nutné provést konkrétní právní a organizační kroky.

---

💡 Praktický dopad pro praxi

Změna přináší zásadní dopady zejména pro personalisty a vedoucí pracovníky:

• přechod ze služebního poměru na pracovní poměr,
• nutnost revize interních procesů,
• úpravu organizační struktury,
• změny v náborových a výběrových postupech,
• vyšší důraz na pracovní právo.

---

Doporučení pro správní úřady a personalisty

Přechod na nový systém založený na zákoníku práce přináší řadu výkladových i praktických otázek. Pro správné zavedení změn do praxe je klíčové sledovat aktuální metodické výklady a odborné informace k nové legislativě.