Přesun financování nepedagogických pracovníků na zřizovatele od 1. 1. 2026

Od 1. ledna 2026 by měl v Česku vstoupit v platnost nový systém financování nepedagogických pracovníků ve školách. Novela školského zákona předpokládá, že odpovědnost za financování nepedagogů přejde ze státu na zřizovatele škol – tedy zejména obce a kraje. Tento krok vyvolává obavy, nejistotu a řadu otázek ze strany škol, zřizovatelů i odborné veřejnosti.


Proč se mění financování nepedagogických pracovníků?

Dosavadní systém financování nepedagogů, který fungoval od roku 2020, je postaven na normativech – konkrétně na normativu na ředitelství, na pracoviště a na třídu. Platby byly zajišťovány přímo ze státního rozpočtu prostřednictvím MŠMT, nikoli jako mandatorní výdaje, což v praxi znamenalo nejistotu ohledně částky, kterou školy skutečně obdrží.

V roce 2024 byly původně postačující normativy výrazně sníženy, což vedlo k finančním problémům a závislosti škol na dofinancování ze strany zřizovatelů. Mnohé školy musely „přelévat“ prostředky z pedagogické oblasti na platy nepedagogů, aby zabezpečily běžný provoz.

MŠMT označilo stávající systém za neudržitelný, nespravedlivý a neodpovídající potřebám škol. Výsledkem je návrh novely školského zákona, která má být účinná od 1. září 2025 a připraví půdu pro převod financování od 1. ledna 2026.


Co konkrétně se mění?

Převod odpovědnosti na zřizovatele

Od roku 2026 by měly kraje a obce financovat nepedagogické pracovníky ze svých rozpočtů. Podle MŠMT tento krok posílí odpovědnost a motivaci zřizovatelů při provozování škol a umožní jim lépe reagovat na místní potřeby.

Nový systém má také podpořit vznik mateřských škol a svazkových základních škol, což je zvláště relevantní v menších obcích.


Legislativní proces a kritika návrhu

K 14. únoru 2025 je návrh novely školského zákona projednáván v Poslanecké sněmovně. Vláda plánuje zavedení změny od září 2025, avšak kritici varují před nepřipraveností návrhu a požadují odložení účinnosti minimálně o jeden rok. Obce a zřizovatelé se obávají, že nebudou mít dostatek času na adaptaci, především na zajištění potřebných financí a změny v rozpočtových pravidlech.


Rizika a možné dopady

Změna financování může mít závažné dopady na provoz škol a pracovní podmínky nepedagogických zaměstnanců. Rizika zahrnují:

  • Nejasné rozpočtové výhledy pro zřizovatele škol
  • Nedostatek financí na platy nepedagogů, zejména v malých obcích
  • Možné zhoršení pracovních podmínek a fluktuaci personálu
  • Ohrožení plynulého chodu škol a školských zařízení

Školské odbory upozorňují na riziko systémové destabilizace, pokud nebude nový model včas připraven a spravedlivě nastaven.


Argumenty MŠMT: proč je změna potřebná?

Ministerstvo školství uvádí několik klíčových důvodů pro převod financování:

  • Zvýšení odpovědnosti a autonomie zřizovatelů
  • Efektivnější rozpočtování podle lokálních potřeb
  • Lepší motivace obcí a krajů k rozvoji sítě škol
  • Zkušenosti ze zahraničí (např. Německo, Rakousko), kde je podobný systém běžný

Podle MŠMT může nový model zlepšit kvalitu vzdělávání a provozní efektivitu škol, pokud bude správně implementován.


Podmínky úspěšné implementace

Aby byl nový systém funkční, je klíčové:

  1. Zajistit důkladnou informovanost zřizovatelů
  2. Nastavit přechodné období s jasnými pravidly
  3. Zavést pravidelný audit a kontrolu využití prostředků
  4. Podporovat sdílení dobré praxe mezi obcemi a kraji

Dle odborníků je rovněž nutné brát v úvahu specifika českého školství a zajistit, aby se změna nestala zátěží pro malé zřizovatele bez dostatečných zdrojů.


Mezinárodní zkušenosti a doporučení

Zahraniční praxe, například z Rakouska a Německa, ukazuje, že převod financování na regionální úroveň může fungovat, pokud jsou nastavena jasná pravidla, kompetence a kontrolní mechanismy. Přesto je důležité přizpůsobit implementaci českému prostředí a zohlednit:

  • rozdíly v ekonomické síle zřizovatelů
  • startovací podmínky jednotlivých škol
  • reálnou připravenost na změnu
  • riziko příliš rychlé implementace bez dostatečného plánování

Shrnutí: Klíčové body k financování nepedagogů od roku 2026

  • Od 1. 1. 2026 přechází financování nepedagogických pracovníků ze státu na zřizovatele (obce a kraje)
  • Nový systém je součástí novely školského zákona účinné od 1. 9. 2025
  • Cílem je zvýšit odpovědnost zřizovatelů a efektivitu provozu škol
  • Školy i obce se obávají nedostatku financí a systémové nepřipravenosti
  • MŠMT argumentuje potřebou změny a inspirací ze zahraničí
  • Klíčové bude nastavit férový, předvídatelný a kontrolovaný systém přechodu

Tip pro vás!↘️

V legislativě přituhuje: Nové nároky na zřizovatele škol v roce 2025/2026

V legislativě přituhuje: Nové nároky na zřizovatele škol v roce 2025/2026

Termín: 26. 11. 2025 | Místo konání: Praha, Hotel Olympik

Další články

Nové rozhodnutí soudu Mají agenturní zaměstnanci nárok na stejné benefity

Nové rozhodnutí soudu: Mají agenturní zaměstnanci nárok na stejné benefity?

Pracovněprávní vody rozvířilo v lednu roku 2026 rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR (sp. zn. 21 Cdo 351/2024). Toto zásadní rozhodnutí řeší...

Novela zákona o účetnictví od 1. ledna 2026

Novela zákona o účetnictví od 1. ledna 2026: Nové limity a konec auditu pro mnohé firmy

Novela zákona o účetnictví, účinná od 1. ledna 2026, přináší zásadní změny v kategorizaci účetních jednotek. Dochází ke zvýšení dvou...

Zákon o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele Co musíte splnit od 1. 4. 2026

Zákon o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele: Co musí školy splnit od 1. 4. 2026?

I na ředitele MŠ a školských zařízení se jako na zaměstnavatele vztahuje zcela nový zákon o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele...

eŽádanka a EZKarta v praxi

Novinka: eŽádanka a EZKarta v praxi – digitálna brána k zdraviu v roku 2026

Digitalizácia českého zdravotníctva dosiahla dôležitý míľnik. Aplikace EZKarta ke stažení je už teraz dostupná pre všetkých občanov a nahrádza známu...

Jak na povinné předávání výsledků pedagogické diagnostiky z MŠ do ZŠ.

Jak na povinné předávání výsledků pedagogické diagnostiky z MŠ do ZŠ

Pedagogická diagnostika už není pouze interním nástrojem mateřské školy, ale stává se oficiálním podkladem, se kterým musí pracovat i základní...

Zaměstnanci ve stresu Jak na wellbeing v práci a kulturu udržitelného výkonu

Zaměstnanci ve stresu: Jak na wellbeing v práci a kulturu udržitelného výkonu

Podle průzkumů zažívá více než 55 % pracujících Čechů stres pravidelně. Chronický stres v zaměstnání představuje podle WHO jedno z...

Staňte se expertem ve svém oboru

Přihlaste se k odběru novinek a my se postaráme o to, abyste měli ty nejčerstvější informace přímo ve své schránce.

Přihlásit se k odběru