Přesun financování nepedagogických pracovníků na zřizovatele od 1. 1. 2026

Od 1. ledna 2026 by měl v Česku vstoupit v platnost nový systém financování nepedagogických pracovníků ve školách. Novela školského zákona předpokládá, že odpovědnost za financování nepedagogů přejde ze státu na zřizovatele škol – tedy zejména obce a kraje. Tento krok vyvolává obavy, nejistotu a řadu otázek ze strany škol, zřizovatelů i odborné veřejnosti.


Proč se mění financování nepedagogických pracovníků?

Dosavadní systém financování nepedagogů, který fungoval od roku 2020, je postaven na normativech – konkrétně na normativu na ředitelství, na pracoviště a na třídu. Platby byly zajišťovány přímo ze státního rozpočtu prostřednictvím MŠMT, nikoli jako mandatorní výdaje, což v praxi znamenalo nejistotu ohledně částky, kterou školy skutečně obdrží.

V roce 2024 byly původně postačující normativy výrazně sníženy, což vedlo k finančním problémům a závislosti škol na dofinancování ze strany zřizovatelů. Mnohé školy musely „přelévat“ prostředky z pedagogické oblasti na platy nepedagogů, aby zabezpečily běžný provoz.

MŠMT označilo stávající systém za neudržitelný, nespravedlivý a neodpovídající potřebám škol. Výsledkem je návrh novely školského zákona, která má být účinná od 1. září 2025 a připraví půdu pro převod financování od 1. ledna 2026.


Co konkrétně se mění?

Převod odpovědnosti na zřizovatele

Od roku 2026 by měly kraje a obce financovat nepedagogické pracovníky ze svých rozpočtů. Podle MŠMT tento krok posílí odpovědnost a motivaci zřizovatelů při provozování škol a umožní jim lépe reagovat na místní potřeby.

Nový systém má také podpořit vznik mateřských škol a svazkových základních škol, což je zvláště relevantní v menších obcích.


Legislativní proces a kritika návrhu

K 14. únoru 2025 je návrh novely školského zákona projednáván v Poslanecké sněmovně. Vláda plánuje zavedení změny od září 2025, avšak kritici varují před nepřipraveností návrhu a požadují odložení účinnosti minimálně o jeden rok. Obce a zřizovatelé se obávají, že nebudou mít dostatek času na adaptaci, především na zajištění potřebných financí a změny v rozpočtových pravidlech.


Rizika a možné dopady

Změna financování může mít závažné dopady na provoz škol a pracovní podmínky nepedagogických zaměstnanců. Rizika zahrnují:

  • Nejasné rozpočtové výhledy pro zřizovatele škol
  • Nedostatek financí na platy nepedagogů, zejména v malých obcích
  • Možné zhoršení pracovních podmínek a fluktuaci personálu
  • Ohrožení plynulého chodu škol a školských zařízení

Školské odbory upozorňují na riziko systémové destabilizace, pokud nebude nový model včas připraven a spravedlivě nastaven.


Argumenty MŠMT: proč je změna potřebná?

Ministerstvo školství uvádí několik klíčových důvodů pro převod financování:

  • Zvýšení odpovědnosti a autonomie zřizovatelů
  • Efektivnější rozpočtování podle lokálních potřeb
  • Lepší motivace obcí a krajů k rozvoji sítě škol
  • Zkušenosti ze zahraničí (např. Německo, Rakousko), kde je podobný systém běžný

Podle MŠMT může nový model zlepšit kvalitu vzdělávání a provozní efektivitu škol, pokud bude správně implementován.


Podmínky úspěšné implementace

Aby byl nový systém funkční, je klíčové:

  1. Zajistit důkladnou informovanost zřizovatelů
  2. Nastavit přechodné období s jasnými pravidly
  3. Zavést pravidelný audit a kontrolu využití prostředků
  4. Podporovat sdílení dobré praxe mezi obcemi a kraji

Dle odborníků je rovněž nutné brát v úvahu specifika českého školství a zajistit, aby se změna nestala zátěží pro malé zřizovatele bez dostatečných zdrojů.


Mezinárodní zkušenosti a doporučení

Zahraniční praxe, například z Rakouska a Německa, ukazuje, že převod financování na regionální úroveň může fungovat, pokud jsou nastavena jasná pravidla, kompetence a kontrolní mechanismy. Přesto je důležité přizpůsobit implementaci českému prostředí a zohlednit:

  • rozdíly v ekonomické síle zřizovatelů
  • startovací podmínky jednotlivých škol
  • reálnou připravenost na změnu
  • riziko příliš rychlé implementace bez dostatečného plánování

Shrnutí: Klíčové body k financování nepedagogů od roku 2026

  • Od 1. 1. 2026 přechází financování nepedagogických pracovníků ze státu na zřizovatele (obce a kraje)
  • Nový systém je součástí novely školského zákona účinné od 1. 9. 2025
  • Cílem je zvýšit odpovědnost zřizovatelů a efektivitu provozu škol
  • Školy i obce se obávají nedostatku financí a systémové nepřipravenosti
  • MŠMT argumentuje potřebou změny a inspirací ze zahraničí
  • Klíčové bude nastavit férový, předvídatelný a kontrolovaný systém přechodu

Tip pro vás!↘️

V legislativě přituhuje: Nové nároky na zřizovatele škol v roce 2025/2026

V legislativě přituhuje: Nové nároky na zřizovatele škol v roce 2025/2026

Termín: 26. 11. 2025 | Místo konání: Praha, Hotel Olympik

Další články

EET 2.0

EET 2.0 od 1. 1. 2027: Elektronická evidence tržeb se vrací v nové podobě

Čtvrtého května 2026 schválila vláda návrh zákona, který má od 1. 1. 2027 obnovit systém elektronické evidence tržeb (EET). Nová...

Státní zaměstnanci přecházejí pod zákoník práce

Státní zaměstnanci přecházejí pod zákoník práce od 1. 9. 2026: Jaké změny přinese nový zákon?

Od 1. září 2026 by měl začít platit nový zákon o státních zaměstnancích, který nahradí dosavadní úpravu státní služby. Nejde...

kamerové systémy ve zdravotnictví

Nová pravidla pro kamerové systémy ve zdravotnictví: ÚOOÚ zveřejnil doporučení pro poskytovatele zdravotních služeb

Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) zveřejnil návrh doporučení zaměřený na provozování pro kamerové systémy ve zdravotnictví. Dokument je určen...

sociální znevýhodnění v mateřské škole

Evidence dětí se sociálním znevýhodněním v mateřské škole od 1. 9. 2026: Co čeká školy a jak probíhá identifikace

Od školního roku 2026/2027 bude pro každou mateřskou školu povinné vykazování počtu dětí se sociálním znevýhodněním. Zatímco ve školním roce...

Děti v MŠ

Ukončení předškolního vzdělávání: kdy může školka dítě vyloučit a jak správně postupovat

Ukončení předškolního vzdělávání je zásadní zásah do práv dítěte a jeho zákonných zástupců. Nejde o organizační rozhodnutí, ale o správní...

Evropský datový prostor pro veřejné zakázky

PPDS 2026: Evropský datový prostor pro veřejné zakázky v praxi

Více než 250 000 zadavatelů v rámci Evropské unie vynaloží každoročně přibližně 2,5 bilionu eur (15 % HDP) v zadávacích...