Jak řídit kybernetická rizika podle nového zákona o kybernetické bezpečnosti

Jak řídit kybernetická rizika podle nového zákona o kybernetické bezpečnosti (NZKB)

Řízení kybernetických rizik je od 1. 11. klíčovou součástí zajištění bezpečnosti v každé regulované firmě. Právě z této analýzy se odvíjejí téměř všechny další aktivity. Podle nového zákona o kybernetické bezpečnosti (NZKB) č. 264/2025 Sb. tvoří řízení rizik povinnou součást bezpečnostních opatření pro poskytovatele regulovaných služeb v obou režimech – vyšším i nižším.

Vyšší vs. nižší režim podle NZKB

Zatímco vyhláška č. 409/2025 Sb. (pro vyšší režim) je velmi podrobná a preskriptivní, vyhláška č. 410/2025 Sb. (pro nižší režim) řízení rizik samostatně nerozepisuje. U nižšího režimu se očekává spíše reflexe pokynů Úřadu (NÚKIB) a tzv. protiopatření.

Inventura aktiv: Základ pro úspěšné řízení rizik

Není možné chránit něco, o čem nevíte, že existuje. Primární a podpůrná aktiva tvoří základ celého systému.

  • Primární aktiva: Klíčová data, informace a procesy.
  • Podpůrná aktiva: Hardware, sítě, cloudová infrastruktura a další nástroje.

💡 Expert tip pro praxi:

Nezačínejte hned analýzou hrozeb. Prvním krokem musí být důkladná inventura aktiv. Pokud nebudete mít zmapované vazby mezi podpůrnými technickými aktivy (např. konkrétní server) a primárními procesy (např. expedice zboží), nikdy neurčíte skutečný dopad případného výpadku na Váš byznys.

Povinná dokumentace: Metodika a zpráva o hodnocení rizik

Legislativa vyžaduje, aby byl proces formalizován. V rámci implementace NZKB ve firmě se nevyhnete těmto dokumentům:

  1. Politika řízení rizik a metodika: Definují přístup, procesy a periodicity hodnocení.
  2. Zpráva o hodnocení rizik: Dokument informující vedení o aktuálním stavu.
  3. Prohlášení o aplikovatelnosti: Popisuje zavedení konkrétních bezpečnostních opatření.
  4. Plán zvládání rizik: Obsahuje časovou osu, zdroje a odpovědnosti za mitigaci hrozeb.

Metody určování rizik: Asset-based vs. Threat-based

K analýze lze přistoupit dvěma směry:

  • Asset-based (dle aktiv): Identifikuje rizika přímo u konkrétních aktiv. Je časově náročnější, ale lépe cílí na interní kontext firmy.
  • Threat-based (dle hrozeb): Zvažuje primárně původce rizik (útočníky, katastrofy). Umožňuje lépe identifikovat externí kontext. V praxi se analýza kybernetických hrozeb tvoří kombinací obou těchto přístupů.

Jak přistoupit ke zvládání rizik?

Jakmile rizika identifikujete, musíte zvolit způsob jejich řešení:

  • Mitigace (redukce): Zavedení bezpečnostních opatření podle vyhlášky.
  • Přesun (sdílení): Například pojištění kybernetických rizik nebo outsourcing.
  • Eliminace: Ukončení rizikové aktivity nebo změna technologie (např. migrace do řízeného cloudu).
  • Akceptace: Schválení zůstatkového rizika vrcholným vedením.

Máte splněny všechny povinnosti?

Implementace NZKB není jednorázový úkol, ale kontinuální proces, který musí být revidován minimálně jednou ročně. Nenechte se zaskočit největší legislativní změnou posledních let a zajistěte si své místo na konferenci „Vaše kybernetická bezpečnost má deadline: 7 vyhlášek, 1 zákon, stovky povinností“ ještě dnes. ↘️

Vaše kybernetická bezpečnost má deadline 7 vyhlášek, 1 zákon, stovky povinností

Konference

Vaše kybernetická bezpečnost má deadline: 7 vyhlášek, 1 zákon, stovky povinností

Máte 191 dní na dokončení povinností podle nového zákona o kybernetické bezpečnosti

Další články

výroční zpráva školy

Výroční zpráva školy: co musí obsahovat a jak ji správně zveřejnit?

Každá základní škola, střední škola a vyšší odborná škola má podle školského zákona povinnost každoročně zpracovat výroční zprávu školy za...

Vyhrazená změna závazku ve veřejných zakázkách: pravidla podle ZZVZ

Vyhrazená změna závazku ve veřejných zakázkách: Jak ji správně nastavit podle ZZVZ?

Vyhrazená změna závazku představuje jeden z nástrojů, který mohou zadavatelé využít při realizaci veřejných zakázek. Přestože zákon o zadávání veřejných...

GDPR a automatizované systémy

GDPR a automatizované systémy: Jaké nové povinnosti čekají zaměstnavatele od 1. 12. 2026?

Používání automatizovaných systémů na pracovišti bude od 1. 12. 2026 spojeno s novými povinnostmi. Důvodem je připravovaná novela zákoníku práce,...

JMHZ a automatické kontroly: Na co si musí dát zaměstnavatelé pozor?

JMHZ a automatické kontroly: Na co si musí dát zaměstnavatelé pozor?

Od letošního roku přináší JMHZ zásadní změnu v tom, jak stát získává informace o zaměstnancích a zaměstnavatelích. Do konce roku...

Švarcsystém

Švarcsystém od 1. 12. 2026: Jak se změní posuzování závislé práce

Návrh nového zákona o platformové práci obsahuje také doprovodnou novelu zákoníku práce, která mění způsob, jak bude posuzována závislá práce....

Legislativní změny ve školství: Na co se musí školy připravit ve školním roce 2026/2027

Školní rok 2026/2027: Legislativní změny, které ovlivní fungování škol

Školní rok 2026/2027 přináší významné legislativní změny ve školství ve školním roce 2026/2027, které ovlivní fungování mateřských škol, základních škol...