Nový zákon o správě dat: Co přináší veřejné správě?

V květnu 2026 vyšel ve Sbírce zákon č. 60/2026 Sb., o správě dat a o řízeném přístupu k datům. Nová pravidla mají zlepšit správu dat státem, jejich popisování i zpřístupňování za stanovených podmínek. Hlavní povinnosti dopadají na správce informačních systémů veřejné správy a největší praktický dopad lze očekávat zejména ve státní správě.

Zákon zároveň zavádí postupnou účinnost jednotlivých povinností. První pravidla platí od května 2026, další významné změny nastanou v letech 2028 a 2029.

Na koho nový zákon o správě dat dopadá?

Hlavní povinnosti se týkají správců informačních systémů veřejné správy. Neznamená to však, že se nová pravidla vztahují na všechny subjekty veřejné správy bez rozdílu.

Zákon se výslovně nevztahuje na data a provozní údaje spravované:

• obcemi,
• kraji,
• dobrovolnými svazky obcí,
• bezpečnostními sbory.

Výjimky se týkají také některých systémů určených například pro obranu a bezpečnost státu, trestní řízení, krizové řízení, dohled nad finančním trhem nebo boj proti praní peněz.

Největší praktické změny proto lze očekávat především u státní správy.

Úřady musí mít nad svými daty skutečnou kontrolu

Veřejná instituce musí mít podle zákona úplný a nepřetržitý přístup ke svým datům i provozním údajům. Platí to také tehdy, pokud její informační systém provozuje externí dodavatel.

Právě zde může být nutné přehodnotit technické nastavení i smluvní vztahy. Problém může vzniknout například tehdy, když:

• úplný export dat není možný bez zásahu dodavatele,
• jsou data dostupná pouze v obtížně použitelném formátu,
• zákazník nezná strukturu databáze,
• dokumentace je neúplná nebo zastaralá,
• provozní údaje zůstávají výlučně pod kontrolou dodavatele,
• ukončení smlouvy a předání dat nejsou dostatečně upraveny,
• cena migrace dat fakticky znemožňuje změnu řešení.

Takové nastavení nemusí být automaticky nezákonné. Pro státního zákazníka však může být stále méně přijatelné, protože musí být schopen prokázat, že má nad vlastními daty dostatečnou kontrolu.

Dodavatelé by proto měli počítat s tím, že požadavky na exportovatelnost, popis dat, rozhraní, provozní údaje nebo součinnost při migraci se mohou postupně objevovat v zadávacích dokumentacích, smluvních podmínkách, servisních smlouvách i akceptačních kritériích.

📊 Správa dat přinese nové nároky na technologie a služby

Státní instituce budou potřebovat technologie i odborné služby, které jim umožní data přehledně spravovat, popisovat, převádět mezi systémy a zabezpečovat.

Poptávka může růst zejména v oblastech:

• inventarizace a klasifikace dat,
• tvorby datových katalogů,
• správy metadat,
• vytváření datových slovníků,
• datového modelování,
• řízení kvality dat,
• integrace systémů,
• migrace dat a čištění dat,
• anonymizace a pseudonymizace,
• zabezpečených analytických prostředí,
• auditu přístupů a práce s daty.

Veřejný sektor by měl ideálně vybírat firmy, které dokážou spojit technické řešení se znalostí veřejné správy, ochrany osobních údajů a kybernetické bezpečnosti.

🔐 Řízený přístup k datům začne od roku 2028

Od 1. 1. 2028 začne fungovat režim tzv. řízeného přístupu k datům. Neznamená to ale obecný nárok na získání neveřejných dat veřejné správy ani volné sdílení dat.

Český zákon váže řízený přístup na data vymezená evropským Data Governance Act a zároveň stanoví další podmínky a překážky. Úřady budou každou žádost posuzovat individuálně, pouze pro zákonem stanovené účely, v nezbytném rozsahu a s ohledem na povahu a požadovanou ochranu dat.

Přístup ke státním datům nelze automaticky udělit například pro marketing, profilování zákazníků nebo jiné čistě komerční účely. Společnost však může být do režimu zapojena například jako účastník projektu zaměřeného na vědecký výzkum nebo vzdělávání, pokud splní zákonné podmínky.

Co musí obsahovat žádost o přístup k datům?

Žádost nebude možné podat pouze obecně. Podle dostupných informací by měl být její součástí projekt využití dat nebo obdobný dokument.

Žadatel v něm vymezí zejména:

• požadovaná data,
• účel jejich využití,
• navrženou formu a způsob zpřístupnění,
• dobu přístupu,
• plánovaný životní cyklus dat,
• zabezpečení požadovaných dat,
• seznam fyzických osob, které k datům budou mít přístup.

Řízený přístup tedy nebude znamenat prosté sdílení souborů, volné předání databáze ani možnost získat jakákoli neveřejná data, která veřejná správa vede.

Jak budou chráněna neveřejná data a osobní údaje?

Základním pravidlem je poskytnutí dat v anonymizované podobě. Pouze u vědeckého výzkumu zákon za splnění stanovených podmínek připouští také data, která umožňují pouze nepřímou identifikaci osob.

I v takovém případě jde o výjimku navázanou na účel žádosti a ochranu poskytovaných dat. Identifikovatelné osobní údaje tedy nelze prostřednictvím řízeného přístupu získat pro marketing.

Přístup navíc nemusí mít podobu prostého předání datového souboru. Data mohou být zpřístupněna v zabezpečeném prostředí, ve kterém bude kontrolováno jejich využití i výstupy analýzy.

Smyslem je nejen technicky umožnit sdílení dat, ale také zabránit tomu, aby jejich využitím došlo k opětovné identifikaci osob, úniku chráněných informací nebo obejití stanoveného účelu.

Kdy nelze řízený přístup povolit?

Zákon stanoví také situace a okruhy dat, u nichž řízený přístup povolit nelze.

Jde zejména o případy, kdy by zpřístupnění nepřiměřeně zasáhlo do:

• obrany nebo bezpečnosti státu,
• veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti,
• krizového řízení a ochrany obyvatelstva,
• zahraničních zájmů České republiky,
• bankovního tajemství,
• daňové mlčenlivosti,
• probíhajících řízení,
• činnosti zpravodajských služeb.

Ochrana dat tedy není postavena pouze na anonymizaci. Zohledňuje se také povaha informací, účel jejich využití a další zákonem chráněné zájmy.

Kdy začnou jednotlivé povinnosti platit?

Zákon má postupnou účinnost. Pro státní správu jsou zásadní především tři termíny.

Od 27. 5. 2026 platí základní pravidla správy dat, včetně požadavku na úplný a nepřetržitý přístup správce k datům a provozním údajům.

Od 1. 1. 2028 začne fungovat hlavní režim řízeného přístupu k chráněným datům veřejné správy. Účinnosti nabydou také ustanovení upravující žádosti, rozhodování o přístupu, povinnosti osob využívajících řízený přístup a související sankce.

Od 1. 1. 2029 začnou platit povinnosti týkající se metadat, lokálních katalogů a datových slovníků a také související přestupky správců dat.

💡 Praktický tip: Prověřte kontrolu nad daty a smlouvami

Státní instituce by měly věnovat pozornost především tomu, zda mají ke svým datům a provozním údajům skutečně úplný a nepřetržitý přístup a zda jejich informační systémy veřejné správy nevytvářejí přílišnou závislost na externím dodavateli.

Praktické je zaměřit se na podmínky exportu dat, možnosti jejich předání, dokumentaci, strukturu databází i nastavení migrace dat. S postupnou účinností zákona budou stále důležitější také datové katalogy, metadata, datové slovníky a další nástroje kvalitní správy dat.

Doporučení

Změny v práci s daty přitom nejsou jedinou oblastí, kterou musí veřejné instituce v následujícím období sledovat. Pro praktické zasazení nových požadavků do širšího prostředí veřejné správy může být užitečné sledovat také změny ve spisové službě. Těm se společně s novým zákonem o správě dat věnuje odborná konference Uragán změn ve spisové službě 2026/2027.