Nárok zaměstnance na pracovní volno z důvodu pracovního pohovoru

Pracovní volno při konci pracovního poměru

Jako zaměstnavatel máte povinnost poskytnout zaměstnanci, kterému končí pracovní poměr, pracovní volno pro účely vyhledání nového zaměstnání. Jak dlouho může zaměstnanec podle zákoníku práce čerpat pracovní volno? Kdy a v jaké výši mu budete muset vyplatit mzdu za toto volno? A co v případě, že se dohodnete na prodloužení výpovědní doby? Je nutné poskytovat další dny pracovního volna?

Proces změny zaměstnání

Změna zaměstnání je často náročný proces plný administrativy a byrokracie. Pro zaměstnance, který obdrží nečekanou výpověď, je situace ještě složitější. Musí si najít novou práci během výpovědní doby, což přináší stres a napětí. Zaměstnanci často nevědí, že mají podle zákoníku práce nárok na pracovní volno, které jim umožní účastnit se pracovních pohovorů bez sankcí od zaměstnavatele.

Podmínky pro čerpání pracovního volna

Podle zákoníku práce má zaměstnanec ve výpovědní době nárok na pracovní volno pro účely vyhledání nového zaměstnání. Tyto tzv. překážky v práci jsou upraveny vládním nařízením č. 590/2006 Sb., které stanovuje rozsah důležitých osobních překážek v práci.

Výpovědní doba a její vliv na pracovní volno

Výpovědní doba je podle § 51 zákoníku práce nejméně dva měsíce. Začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí posledním dnem příslušného měsíce. Prodloužení výpovědní doby nemá vliv na nárok na pracovní volno, které se stále poskytuje na dva měsíce.

Délka pracovního volna a jeho možnosti

Zaměstnanec má nárok na pracovní volno po nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na jeden půlden v týdnu po dobu dvou měsíců. Toto volno lze se souhlasem zaměstnavatele slučovat. Čerpání pracovního volna je v zásadě neplacené, výjimkou jsou případy, kdy ke skončení pracovního poměru došlo z důvodů uvedených v § 52 písm. a)–e) zákoníku práce.

Další články

výroční zpráva školy

Výroční zpráva školy: co musí obsahovat a jak ji správně zveřejnit?

Každá základní škola, střední škola a vyšší odborná škola má podle školského zákona povinnost každoročně zpracovat výroční zprávu školy za...

Vyhrazená změna závazku ve veřejných zakázkách: pravidla podle ZZVZ

Vyhrazená změna závazku ve veřejných zakázkách: Jak ji správně nastavit podle ZZVZ?

Vyhrazená změna závazku představuje jeden z nástrojů, který mohou zadavatelé využít při realizaci veřejných zakázek. Přestože zákon o zadávání veřejných...

GDPR a automatizované systémy

GDPR a automatizované systémy: Jaké nové povinnosti čekají zaměstnavatele od 1. 12. 2026?

Používání automatizovaných systémů na pracovišti bude od 1. 12. 2026 spojeno s novými povinnostmi. Důvodem je připravovaná novela zákoníku práce,...

JMHZ a automatické kontroly: Na co si musí dát zaměstnavatelé pozor?

JMHZ a automatické kontroly: Na co si musí dát zaměstnavatelé pozor?

Od letošního roku přináší JMHZ zásadní změnu v tom, jak stát získává informace o zaměstnancích a zaměstnavatelích. Do konce roku...

Švarcsystém

Švarcsystém od 1. 12. 2026: Jak se změní posuzování závislé práce

Návrh nového zákona o platformové práci obsahuje také doprovodnou novelu zákoníku práce, která mění způsob, jak bude posuzována závislá práce....

Legislativní změny ve školství: Na co se musí školy připravit ve školním roce 2026/2027

Školní rok 2026/2027: Legislativní změny, které ovlivní fungování škol

Školní rok 2026/2027 přináší významné legislativní změny ve školství ve školním roce 2026/2027, které ovlivní fungování mateřských škol, základních škol...