Povinnost jednatele podat návrh na zahájení insolvenčního řízení

Jedná se o splnění následujících podmínek. Dlužník má:

·                     více věřitelů,

·                     peněžité závazky po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti a

·                     tyto závazky není schopen plnit.

Insolvenční zákon hned v následujícím § 99 pamatuje na ochranu věřitele, kterému v důsledku porušení takové povinnosti vznikla škoda:

„(1)     Osoba, která v rozporu s ustanovením § 98 nepodala insolvenční návrh, odpovídá věřiteli za škodu nebo jinou újmu, kterou způsobí porušením této povinnosti.

(2)        Škoda nebo jiná újma podle odstavce 1 spočívá v rozdílu mezi v insolvenčním řízení zjištěnou výší pohledávky přihlášené věřitelem k uspokojení a částkou, kterou věřitel v insolvenčním řízení na uspokojení této pohledávky obdržel.

(3)        Osoba uvedená v odstavci 1 se odpovědnosti za škodu nebo jinou újmu podle odstavce 2 zprostí, jen prokáže-li, že porušení povinnosti podat insolvenční návrh nemělo vliv na rozsah částky určené k uspokojení pohledávky přihlášené věřitelem v insolvenčním řízení, nebo že tuto povinnost nesplnila vzhledem ke skutečnostem, které nastaly nezávisle na její vůli a které nemohla odvrátit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze po ní spravedlivě požadovat.“

Podle § 210 odst. 2 insolvenčního zákona je pak jednatel povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty společnosti všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního (předběžného) správce. Úmyslným neplněním výše uvedené povinnosti pak může za určitých okolností dojít k naplnění skutkové podstaty trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ podle § 225 TZ, za což by jednateli mohl být uložen ne/podmíněný trest odnětí svobody, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest (§ 67 TZ).

Více informací o povinnostech jednatele vůči společnosti naleznete v unikátní publikaci Osobní odpovědnost a rizika statutárních zástupců a ředitelů.